V sobotu 15. září 2007 během projevu na Dni NATO v Ostravě předseda vlády České republiky Mirek Topolánek, bývalý vojenský gymnazista Československé lidové armády, pocházející z rodu bývalého ředitele Vsetínské Zbrojovky, označil bratry Ctirada a Josefa Mašínovy za příkladné české hrdiny a za hrdiny protikomunistického odboje.
   Ve čtvrtek 28. února 2008 předal předseda vlády České republiky v rezidenci českého velvyslance v USA premiérskou medaili Josefu Mašínovi pro oba bratry. Prohlásil, že se mu splnil jeho další životní sen.
   Otec obou bratrů byl československý vlastenec, proslul statečností již v první světové válce, v meziválečném období byl podplukovníkem československé armády, v Protektorátu Čechy a Morava byl německými nacisty v červnu 1942 popraven.
   Mirek Topolánek ve Washingtonu ocenil muže, kteří byli vyznamenáni v roce 1945 jako mladí muži medailí Za chrabrost v boji proti nacistům; byl jim a dalším synům zasloužilých československých důstojníků poskytnut speciální předvojenský výcvik, zejména ve střelbě a v osobních soubojích. Po 25. únoru 1948 do roku 1950 se hlásili na vojenskou akademii v Hranicích, jeden z nich dokonce do služeb SNB. Avšak nebyli pro třídní původ přijati.
   Do roku 1950 vystudovali internátní školu Koleje krále Jiřího z Poděbrad. K jejich spolužákům patřili Miloš Forman a Václav Havel. Následně se kolem bratrů vytvořila skupina, která si vytyčila za cíl bojovat proti komunistickému režimu.
   V září 1951 se bratři Mašínové vloupali do policejních stanic, jednoho příslušníka, stržm. SNB Oldřicha Kašíka zastřelili. 27.-28. září 1951 násilně odzbrojili stržm. Jaroslava Honzátka a transportovali jej pod hrozbou zastřelení na stanici SNB. Tam ho omámili chloroformem. Ctirad Mašín jej pak podřezal skautskou dýkou.
   2. srpna 1952 přepadli Josef Mašín a Václav Švéda auto hedvíkovského Kovolisu s výplatami. Josef Mašín zastřelili pokladníka Josefa Rošického, který se bránil. Oba pachatelé se zmocnili 900 000 Kč.
   Ctirad Mašín a již zmíněný Švéda zapálili v září 1953 více než deset stohů JZD u silnice z Vyškova do Kroměříže. Josef Mašín dobrovolnému hasiči, který běžel k požáru s hasicím přístrojem, vystřelil oko. Ten následně po zranění oslepl.
   Na jaře 1953 odcizili Ctirad a Josef Mašínovi a jejich spolupracovníci 100 kg donaritu z dolu Kaňk u Kutné Hory, jenž jim měl posloužit k vyhození vlaku.
   Po všech obětech vražedných činů zůstali rodiče, ženy a děti.
   15. srpna 1952 byl Ctirad odsouzen na 2,5 roku do vězení za pokus o útěk z Československa, 1,5 roku si odpykal v uranových dolech v Jáchymově. Další rok mu byl amnestií prominut. Josef pobyl několik měsíců ve vyšetřovací vazbě. V říjnu 1953 se jim podařilo spolu s Milanem Paumerem (byl nyní po americké Topolánkově misi vyznamenán v pražské Kramářově vile) dostat se přes východní Německo do Západního Berlína.
   Během útěku z vlasti usmrtili a těžce zranili několik policistů Lidové police NDR (Volkspolizei). Jména těchto policistů jsou známa, jednoho z nich zastřelili ze zálohy. V Německu dodnes platí na vrahy zatykač.
   Ctirad a Josef Mašínovi, poté co se prostříleli do Západního Berlína, odešli do USA, kde dostali politický azyl. Sloužili v americké armádě, později podnikali s Milanem Paumerem v Texasu. Matka Ctirada a Josefa zemřela po šikaně StB v roce 1956 ve vězení na Pankráci, předtím byla odsouzena na 25 let vězení.
   Mirkovi Topolánkovi se předáním medaile s výsostným znakem České republiky (chystá se předat ještě další) tedy splnil životní sen.
   Jaké asi budou jeho další sny?
   Podle agentury STEM na podzim roku 2003 označilo 55 procent respondentů bratry Josefa a Ctirada za vrahy, 30 procent za hrdiny.
   V České republice byl čin Mašínů již prohlášen za promlčený, ve Spolkové republice Německo jejich trest za vraždu tří policistů dosud platí. Autoritativní osobnosti sousední země projevily nad činem českého vysokého ústavního činitele podiv.
   České osoby, stojící v jedné řadě s Mirkem Topolánkem, mu nyní buďto pochlebují, nebo alibisticky prohlašují, že je to jeho výlučné právo ministerského předsedy.
   Jistě i ony mají své sny...
   Znovu se bojím o svou zemi, ve které ještě žiji a v níž si lidé pochybných mravních kvalit, vyznačující se už téměř každodenně hrubostí, sprosťáctvím, darebáckým jednáním, nehledíce na nikoho, uskutečňují své sny...
   Jistě k nim brzy přibude i radar, tak jaképak cavyky, ciráty a ohledy na názory veřejného mínění!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]