* Mnohokrát jsem slyšel, že spisovatel je svědomím národa. A často jsem si kladl otázku, jak někdo může tuto roli hrát, když sám svědomí nemá.
   * Všechno se dá v dnešní době koupit. Dospěli jsme ke stavu, že česká klasická literatura je už k dostání jen v antikvariátech.
   * Co bychom mohli dát soudobým spisovatelům do znaku? Máme velký výběr: obrázek štíhlého topolu, košaté lípy, ztepilé břízy, bodrého kaštanu nebo poddajné třtiny či tulivé liány. Avšak na třtinu nebo liánu má čáku překvapivě mnoho tvůrců.
   * Americkým, ale už i našim rozvleklým televizním seriálům by se hodil přiléhavý název televizní tasemnice. A pokud jde o obsah, tak bych doporučoval slovo čalamáda, někdy už dokonce strávená.
   * Dlouho jsem nevěděl, jak vlastně vznikl aforismus. A bylo to tak, že v neolitu tehdejší homo sapiens bystřejšího rozumu se rozhodl napsat román. Ale velice brzy zjistil, jak je namáhavé tesat slova, věty a odstavce, ba stránky do kamene a tak se raději spokojil s krátkým slovesným útvarem: aforismem. Škoda, že mnoha soudobým spisovatelům nelze doporučit (nebo ještě lépe nařídit), aby svá díla tesali jen do kamene.
   * Panuje u nás tržní demokracie a vládne nám neviditelná ruka trhu. Píšete-li však pravdu, opovažte se jít se svým dílem na trh, mohlo by to pro vás špatně dopadnout, protože na vás dopadne ne neviditelná ruka, ale pazour trhu.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]