Jako člověk, který prožil svůj aktivní věk v zařazení strojaře a byl ve styku s lidmi tvořícími v plzeňské Škodovce obráběcí stroje, skláním své šediny před knížkou žurnalisty a dobrodruha Slavomíra Pejčocha-Ravika i navzdory tomu, že kniha na své vydání čekala 35 let... Knížka rozhovorů pod názvem ZAPOMENUTÉ OSUDY a s podtitulkem Báječní Češi na prahu 20. století (nakladatelství REGIA Praha, 2000) vznikla jako záznam posledních rozhovorů se zajímavými lidmi na sklonku jejich života. Přesto mnozí z těchto lidí ovlivnili i náš současný život a my o tom zhola nic už nevíme. Pejčochova kniha je dokladem toho, že naši lidé už před sto lety setsakramentsky uměli i na poli techniky, nezaostávali za světem a vůbec něčeho chtěli dosáhnout. Jako detektivka se čte i oddíl knížky věnovaný okřídleným projektům a lidem, kteří svůj život spojili s touhou létat. V Praze na Pankráci létal aviatik, nuselský zámečník F. Šimůnek již v roce 1910, a tedy dříve, než se na svůj let vydal Ing. J. Kašpar na zakoupeném letadle. Nuselský aviatik si totiž aviatický stroj postavil sám!
   Pejčochova knížka rozhovorů se čte jako současná detektivka, probíhající ovšem ve starších rekvizitách. Před čtenářem defiluje spousta jmen, která mne jako kluka oslovovala i v jiných souvislostech. Knihu již nežijících aktérů doprovází fotografie Bedřicha Kocka, se kterým jsem nedávno seděl u jednoho stolu a mluvilo se právě o těch lidech, co tu žili před námi a uměli...
   Oddíl knihy s názvem Romány, které psal život, je také věnován českému číšníkovi, jenž vyrazil v dubnu roku 1912 na Titaniku na pouť za Velkou louži. Lidsky drsně vyznívají i příběhy lidí z doby druhé světové války z lodě Cap Arcona, nastrčené i českými vězni na moře k rozbombardování spojenci. Tenkrát vyřčené ortely smrti však přežil dramatik E. F. Burian. Stejně tak je neuvěřitelný příběh bývalého barového houslisty v koncentráku v Osvětimi, ale i osudy mnohých českých lidí umírajících při výrobě německých raket.
   Z historie pohyblivých obrázků českého filmu upoutá příběh Václava Wassermana, který později natočil i Snědený krám Ignáta Herrmanna. Dočteme se i to, že na dvě stě padesát natočených scénářů vznikalo v kavárně U Karla IV. Z jiného soudku je vzpomínková výpověď české Miss Evropa, jenže z roku 1928! Královnou krásy se tehdy stala Ella Poznerová, co si pak zahrála ženu nešťastného obchodníka Žemly ve filmu U snědeného krámu...
   S pýchou a současně nostalgií z Pejčochových rozhovorů vyčnívají pasáže věnované lidem, kteří stáli u zrodu našeho automobilismu, podobně i oddíl věnovaný naší první ženě závodící s volantem v ruce, Elišce Junkové. Ano, i já si pamatuji tu drobnou ženu, která ještě před pár lety nechyběla u žádného ze startů závodu ze Zbraslavi na Jíloviště.
   Pejčochovu galerii lidských typů doplňují i lidé, kteří přestoupili paragrafy zákonů, vypravili se za dobrodružstvím do světa a jejich jména upadla v zapomnění.
   Internetoví novináři a počítačoví řemeslníci by nejspíše začali pochybovačně kroutit hlavou nad jménem novináře Karla Čvančary, který v zatuchlém středověku naší žurnalistiky během první světové války se začal pouštět už i do vtipného textu. Později se stal pražským lokálkářem...
   V dnes zrušené kavárně Hlavovka sedávala i naše první ženská novinářka Olga Fastrová, která poprvé publikovala fejeton v Národní politice... Ano, ještě existoval kabaret Červená sedma a mnohé další zajímavé osobnosti, než se pestrý kaleidoskop zapomenutých osudů lidí z masa a kostí v Pejčochově knížce naplnil. Sám autor se poctivě přiznává, že je to jen torzo lidských osudů, po jejichž stopách se kdysi dávno vypravil. Ani v hutném obsahu knížky zaplněném mnoha jmény nemohlo se na další zajisté dostat, nicméně knížka je malou připomínkou faktu, že mnozí současní profesoři ekonomie se zrodili až poté, kdy zapomenutí lidé v Pejčochově knížce odvedli pro zemi svého narození vše, co uměli. Nakonec i autor těchto kostrbatých vět osobně poznal dost technických mozků, které už dávno jakýsi Emil Škoda z Plzně posílal za moře do Ameriky a do dalších zemí na zkušenou... Dnes prosperitu národa nejspíš zajistí hypermarkety plné zbozí z dovozu...?!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]