Dubček požádal Brežněva o vojenský zásah!?

   V těsné blízkosti chrámu svatého Víta ve své pracovně, zdobené trofejemi a obrazy, uspořádal setkání ředitel zahraničního oddělení Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Šlo o krátkou přátelskou schůzku zkušeného diplomata, arabisty, muzikanta, pedagoga se stejně zkušeným protějškem - historikem, spisovatelem, iniciátorem znovupostavení moskevského chrámu Krista Spasitele prof. Svjatoslavem Rybasem, autorem četných knih z vojenské historie a historie SSSR a Ruska. A z poslední doby dvou politických životopisů: Stalin (Mladá garda 2010) a Gromyko (Mladá garda 2011).
   Oba knižní tituly se těší v Rusku velké pozornosti čtenářů.
   Při pracovním setkání obrátil Rybas pozornost na zcela unikátní fakt ze své knihy Gromyko: „Stalo se 16. srpna 1968. Alexandr Dubček osobně zavolal do Kremlu a prohlásil, že již nemůže dále zabezpečit klidnou situaci v Československu a prosí o pomoc. Po tomto telefonátu Brežněv, poté, když překonal silné vzrušení, schválil vojenskou akci.“
   Tuto informaci získal spisovatel Svjatoslav Rybas od bývalého velvyslance SSSR ve Spolkové republice Německo, od někdejšího tajemníka ÚV KSSS pro mezinárodní oblast Valentina Falina.
   Když Svjatoslav Rybas při setkání s Hynkem Kmoníčkem hovořil o osobnosti Stalina, podtrhl, že sovětský představitel „nám nespadl z Marsu“, ale byl historickým pokračovatelem ruských reformátorů imperátorského období, přičemž jejich reformy byly přervány rychlým zbavením moci cara Mikuláše II. Dané reformy byly pak završeny v sovětském období Josifem Vissarionovičem Stalinem jinými, mnohem krutějšími metodami.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]