Díky finančnímu příspěvku města Chotěboře vydala Marta Urbanová, rodačka z Vysočiny, členka Obce spisovatelů a Východočeského střediska OS v Pardubicích, v závěru roku 2010 svůj další román v OFTISU Ústí nad Orlicí. Autorka je básnířka a prozaička a není čtenářům neznámá. Aby ne, když má na svém kontě šestnáct knížek poezie a prózy. Její Pověsti Železných hor byly v roce 2007 rychle vyprodány, neboť vysoce vyčnívaly nad všeobecný průměr v tomto žánru. V roce 2009 vyšly hned tři její knihy: Pohádka Jak připlavali kapříci do Chotěboře, básnická sbírka Pražské motivy a román Vteřinová noc.
   Autorčin nový román se jmenuje DENÍK PRO JINÝ SVĚT (158 str.). Marta Urbanová v něm naplňuje motto, které si stanovila: Pro tolik blaha, tolik bolesti. Nemohu se ubránit citaci z úvodní pasáže knihy: Tento příběh je psaný mým vnitřním já, mým srdcem, mou krví. Kopíruje můj život do všech detailů a není určen pro každého. Budu ho vyprávět jen tobě, milé dítě. Budu ti ho, Andělko, odlévat po kapkách, povedu tě těmi pěšinami, o nichž nemá nikdo tušení. Do jisté míry budou v područí mého srdce, které jimi život protrpělo. Zprvu na výsluní a později na strmých úskalích.
   Táňa, hlavní postava a současně vypravěčka, svoji dceru v dětském věku dokonce zapojuje do děje a teprve v druhé polovině románu stoprocentně víme, že zemřela v důsledku nádoru, který se nedal operovat. Ale nejsem tu, abych čtenáři vylíčil děj a tím ho připravil o zážitky, které mu román poskytne.
   Leze říci, že autorka úspěšně přetavuje syrovou skutečnost jednotlivých údobí života své ženské postavy a tím i mezilidských vztahů do literární podoby. Chvályhodně využívá zkratku, dokonale staví slovo ke slovu a větu k větě, na jazyku, který volí, je nepochybně znát, že je i básnířka. V neposlední řadě je třeba vyslovit, že umí zaujmout. I když nás (zvláště v době, kdy ji opouští manžel) leckde její hrdinka udiví a možná i zaskočí svojí naivitou, nakonec jí přece jen uvěříme každé slovo.
   Vesnická dívenka se vlastní pílí a sebekázní stane doktorkou, ale ta ves v ní přes všechny nabyté zkušenosti zůstala. Jde o místy až dojímavý text, o jeden z dramatických příběhů, které vám utkví na dlouho v paměti. Neodvážím se napsat, že by zde mohli muži čerpat rady, když nevědí, jak dál v manželství, ale o jednom jsem přesvědčen, že zcela určitě osloví převážnou část čtenářek.
   Deník pro jiný svět má hodně společného s předcházející úspěšnou Vteřinovou nocí, konkrétně pokud jde o prostředí, z něhož pochází vypravěčka. Ale podle mého názoru má text podstatně hlubší ponor a vlastně pokračuje tam, kde ženská hrdinka Vteřinové noci skončila, zvláště s ohledem na utrpení, kterého se tu nakupí až příliš na jednu postavu, jenomže takhle nelítostný je někdy k lidem osud. Nemám na mysli pouze čas, kdy se láska partnerů mění v nenávist.
   Je dobře, že autorka pro Táňu nezvolila cestu Anny Kareniny a že se odhodlala dát své Táně šanci k pozitivnímu závěru, že – stručně řečeno – sice naznačila, kam se její postava ubírá, ale ponechala konec otevřený.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)