Když v roce 1976 obdržel Nobelovu cenu za literaturu americký prozaik židovského etnika Saul Bellow, měl před sebou ještě necelé tři desítky let života. V protokolární přednášce tenkrát uvedl: Lidé očekávají od literatury zodpovězení otázek, které jim zůstaly dlužny filozofie, teologie či ostatní vědy. Chtějí znát lék na odcizení, domáhají se vysvětlení takových pojmů, jako jsou náklonnost a podlost, chtějí se ubezpečit, že moudrost zvítězí nad komerční dravostí.
   Dodejme, že se autor doposledka svých dnů nepřestal o hledání odpovědí pokoušet. Saul Bellow (1915–2005) psal povídky, dramata, ale českým čtenářům je znám především rozměrnými romány Herzog, Humboldtův dar, Henderson, král deště, či Dobrodružství Augieho Marche. Nyní je tady příležitost seznámit se s prózou OBĚTI ZLOMENÉHO SRDCE (Volvox–globator 2011, str. 300).
   Román je opatřen úvodním slovem britského spisovatele Martina Amise, který svůj výtvor nazývá prazvláštní recenzí, v níž nešetří chválou. Čtenář se tak v hlavních rysech dozví, co ho čeká a na co se má připravit. Kdyby o Amisových slovech zapochyboval, zbývá mu koneckonců text románu. V něm se kupříkladu píše: …nejsem tu od toho, abych vám přednášel o historii, nýbrž abych vám vyprávěl o podivných zvratech v životě strýčka Benna. Podepsán Kenneth Trachtenberg, vypravěč a jeden z protagonistů románu.
   Kenneth je o dvacet let mladší než Benn Crader, je to humanitní vzdělanec, rusista, pobývající střídavě v Evropě a ve Spojených státech. Jeho strýc je světově uznávaný botanik a přednáškových turné po světě někdy využívá k útěku před ženami. Tihle dva se vzácně doplňují, mají se rádi. Že by první oběti zlomeného srdce?
   V desítce dalších postav jsou zastoupeni muži, své mají co povědět krásné ženy. Sotva strýček Benn setřásl jednu z posledních milostnic (služební cesta do Japonska), už má na něho políčeno Matilda Layamonová. Tu si nakonec potají vezme, snad také proto, aby mohl vyprávět Kennetovi…
   Benn se jednou snažil vyzvědět na svém strýčkovi, jak přišel ke svému bohatství. Byl odbyt, že ví kulový. Primitivní a pologramotný strýc Harold dělá z Benna, světově uznávané veličiny, outsidera, a tím dokazuje priority Ameriky. To Matildin otec už je další generace, přesto jako lékař bere tuto profesi sportovně a víceméně se zaměřuje na akumulaci kapitálu a navyšování investic. Benn vypráví, jak mu tchán sdělil, že si ho před svatbou prověřili, dokonce Benna nějaký čas doprovázel na toaletu, než vyslovil uspokojivé: Zdá se, že aspoň hasičská výzbroj je přiměřená.
   A Benn pokračuje: Hromadění bohatství představuje obrovskou sílu, která nás ponouká a popohání a tento pohon zvyšuje svou moc tím, že odebírá váhu osobnímu životu a tvaruje nás pro svůj kolosální cíl. Vyžaduje odstranění takových pojmů jako láska a umění… a také darů profese jakou má Benn, které tato síla dokáže tolerovat, pokud jí nevstupují do cesty.
   Po strýčkově zmizení Kenneth pochopí, že Benn prohlédl a že Japonsko je lehce dosažitelné… Na zeměkouli přesto existuje poslední místo, kde lidé nemají co o sobě vyjevit, kdy už je možné předvídat i nevyslovené myšlenky toho druhého.
   Saul Bellow napsal brilantní knihu; ve vzácné rovnováze se mu podařilo postihnout stav společnosti a stav duše.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)