NA ČT 2 DOKONCE I V MÁJI SNĚŽÍ NA KARBID aneb CO ASI TAK ČETLI U SCHULZŮ čili KOUSKY MISTRA JMÉNEM AUSKÝ, který se vysmívá tvrzení, ze NĚKDO NĚKOHO OSVOBODIL, dále O HLAVNÍ OSLAVNÉ BÁSNI, O DALŠÍCH NIC, a také, jak PETRUŠKA ŠUSTROVÁ O TOM NIC PŘESVĚDČIVÉHO NESLYŠELA
Milan Schulz, pamětník vypuštěný ze sklepa, až už dozuřilo Pražské povstání, takže z německého řádění neviděl nic, a když vyrazil do ulic, dokázal se prozíravě vyhnout zřejmě všem lidem, kteří projevovali radost z osvobození, zato se stal svědkem hrůz, o nichž taktně a totálně až do roku 1968 pomlčel:
Mně bylo patnáct let, seděl jsem ve sklepě jednoho staroměstského domu, kam mne zavřela moje matka, protoze venku zuřilo prazské povstání uz čtvrtý den (.) Z radia jsme se dozvěděli, ze skončila druhá světová válka. Pro nás skončila az devátého května, kdy jsme se zase z toho radia dozvěděli, ze do Prahy dorazily první sovětské tanky (.) a moje matka mě pustila ze sklepa ven. Na Františku stálo pár sovětských tanků s takovýma těma ruskýma klukama, na náměstí Republiky uz viselo pár Němců na kandelábru za nohy a na Karlově náměstí jsem viděl, jak pár lidí chytilo někde Němku, polilo ji benzinem a zapálilo. To byly moje první dojmy z konce války a ze začátku svobody.
Martin Schulz, který buď považuje Seifertovu Přilbu hlíny s Ranním zpěvem Rudé armádě za propagandistické dílo, anebo se u Schulzů ta sbírka s ohlasem zuřícího povstání prostě nečetla:
Já jsem z takové té generace, která si zazila prazské povstání az z učebnic a propagandistických děl, ať uz literárních, nebo třeba filmových (.) Az teprv později jsem se s takovým jako podivným pocitem dozvídal z různých pramenů, že tydlety věci nebyly az tak jednoduchý (.) Takze já vlastně doteďka se v tom pořádně nevyznám a taky doufám, ze něco málo z těch skutečností bysme se tady mohli dozvědět.
Stanislav Auský, vojenský historik ve službách světlé památky armády, až do pražského povstání věrně bojující po boku Wehrmachtu a SS, který žel zapomněl vysvětlit, jak vlastně mohli padnout rudoarmejci i v Praze, když "se dostavili" do ní, až už války nebylo a nebylo koho osvobozovat:
Já jsem skutečně byl přímým účastníkem těch událostí se zbraní v ruce, ale u nebojové jednotky druhého pluku první divize ROA, tj. ta armáda, která podléhala generálu Vlasovovi, který vedl odboj proti komunistickému rezimu (...) Od devátého května 00.01 už nebyla válka, ale (.) sovětské tanky vstoupily na Václavské náměstí někdy v osm hodin třicet. To znamená, ze se dostavily do Prahy osm hodin po konci války. A to staví do kritického světla to tvrzení, ze někdo někoho osvobodil. Kdyz uz nebyla válka, tak nemohl podle mého názoru nikdo nikoho osvobozovat.
Milan Schulz, kdysi spoluautor článků vysoce hodnotící Nezvalovo dílo po osvobození, nyní zapomínaje na to, že Dík Sovětskému svazu vzdal například také Vladimír Holan, autor Rudoarmejců:
Hlavní oslavná báseň říkala: Přišli včas...
Mladý snaživý historik Tomáš Jakl, který zřejmě podobně nedá na básníky své země:
To byl hlavní komunistický mýtus, který měl vyvolat vděčnost vůči Rudé armádě (...)
Konečně Petruška Šustrová, jejíž jméno naznačuje, jak snadno byl v jejím okolí odkaz pražského povstání prošustrován, dobračka, které nenapadlo (když všichni ti státníci říkali o povstání pořád dokola to samý - na rozdíl od těch, kdo napřed osvobozování oslavovali a pak zpochybňovali) sáhnout třeba po Jobově noci Františka Hrubína anebo se zamyslet nad závěrem Seifertových Květnových nocí (Noc čtvrtá byla nejhorší / to volali, ze hoří prazský hrad. / Však časně ráno ruka obhroublá / mně padla do mých. / Jak se jmenoval / ten rudý voják, uz jsem zapomněl / však jeho ruku drzím dodneška):
(...) Já se pamatuji, ze jako dítě jsme chodili stát jakousi čestnou stráz k pamětním deskám (...), coz moji spoluzáci a já samozřejmě taky jsme brali, jak ze se na hodinu ulejeme ze školy (.); celé prazské povstání se propíralo v čítankách málem od první třídy a já jsem v tom v těch letech nic přesvědčivého neslyšela, co by mě zaujalo.
Autor: alch
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |