Ze sbírky Kapesní déšť

EVA FRANTINOVÁ
Ruce
Dopisní obálky
obálky z leteckého papíru
bílá opera o dvou dějstvích
zpěváci na jevišti těla
dolce a largo něhy
vše co jsem chtěla
ach lásky poznámky
na lněném prostěradle - bloku
kousíček od mého boku!

Ucho
Nastav ucho
já do něj budu křičet Ach i Už
a ono rozvine se
jak plachta z karmínu
do které láska otírá svůj
zavírací nůž!

Víčka
Trezory a dvě schránky
téhle banky
otvíráš na kód slzy
s pomocí karty a PIN stesku
- denně padajících řas
co v kleštích
drží nás

Krok
Řekni - co se stane
až neuvidím kyvadlo tvého kroku
a až přestane tikat čas
zavěšen na zdi životů
jež oprýskává
kolem nás?

Hlas
Přadeno odvíjené z krku
přadeno na jehlicích hlasivek
vystačí jeden den na ponožku
druhý na svetr
ale i ticho je krásné
když ruka na procházce zapadne do ruky
a lásce bere
míru

Ramena
Čím déle opírám se o parkety -
tvá od vítání
oblýskaná ramena
stáváš se pro můj život
tříska zadřená

Nehty
Tvé nehty - půlměsíce
napadá mne když bloudím mapou hvězdné oblohy
od Kotníků
po dráhu Rukou
zatímco Polibek už přistává...

Srdce
Jen slovo - obehraná gramodeska
jen ještě nezadřený sval
a přece - když ho poslouchám
(kotouč černých vlasů
na tvém hrudníku)
stává se Síní ve studiu
Sláva
na jehož prahu
touha podupává

Velký třesk v Hloubětíně
Tajemství vzniku světa lásky?
Možná začíná
když při polibku
jak bílá ohrada v našich ústech
skřípe a vlní se
sklovina

Před spaním
Kolik je ještě prázdných
zástrček stesku po tvém těle
ve zdi Pláč
když po ní šátrám marně
a hledám
- jeden - vypínač?

Uzly
Řekne se - polibek
a přece jenom polibky je zauzlovaný
tulácký šátek na lipové šíji
těchto dní - periferií
s kůlnami štěstí
v zahradách procházek!

V parku
Květen už oblékl rok odložené masky:
třešňovou větev přes uši i přes oči
která mu jak včelí štít stíní
při stránkování deníku tvé lásky
na cestách - pískem
vysypaných obočích!

Rozkoš př.n.l.
Možná jsme zatoulané děti
možná jsme staromódní
- bez aut mobilů internetu
stíháme den po dni
a hlavy jak napité pivoňkové květy
k sluneční sprše obracíme - k létu...

Déšť se žene Norbertovem
Ve svíčkách svatých bydlí elektřina
jenže bůh pořád škrtá o dusno
- červnovou bouří
květy i lipové hlavy stromů stíná
poté co dovnitř kostelíku zahnal také nás
- várnice lásky
z nichž se kouří...

Zaprášená lampa
Baví mne vyčesávat hlazením
z žárovek tvých kloubů světlo
aby sis pamatoval jak se pohupuje
nad tebou stínítko mé hlavy
z černého vosku
a šustí kapitoly našich dní -
ty co se teprv obrátí...

Ciferník
Co se vleče neuteče
čas ale prachem i o berlích pádí
před sebou zahálku i mládí
a v patách štěně
- stáří jež věčnou známkou štěká
na člověka...

Než si zas odjedem
Také je tvoje duše s mnoha okny klec
ve které kladeč dálky
loučením marně stříhá
smyčky samot - zátěžový koberec?

Jestli se k sobě nevrátíme
Kde budem jíst? Kde spát?
Kde pěsti steskem zatínat?
A vlastně do čeho?
Do pronajatých lehátek z umělé hmoty?
Do reklamních slunečníků?
Odjezdem rozpáraný slamníku!
Reznoucí drátěnko Něho!
Pokoji s opuštěným nábytkem!
Mé bdění co mnou třeseš - oslíčkem!
Noci!

Dříví
Když tiskneme se k sobě
já a ty
objetí zapraská
jako bys podpálil hranici
nicoty...

Nazí vedle sebe
Jsme rovnoběžné cesty mezi nimiž roste tráva -
paličky heřmánků i stvoly šalvěje
když na nás ze slin poprchává
a pérování zkouší polibky - tvé šlépěje?

Tvá tvář
Ó my se máme!
šeptám si před usnutím
nežli noc sklapne desky - tvoji tvář
(cihlový slabikář...)

Inzerát
Už jenom do domu tvé duše
s mosaznými kličkami okenic
s kotětem něhy na podušce
s horkou i studenou nálad
s opukou těla
ale i s divočinou - rostlinstvem zahrad
bez oplocení
stěhovat bych se chtěla!

Tři es
Nejsi snad jako prošlý jízdní řád:
steskem
starostmi
spěchem
přeškrtán?

Šátek
Bylo to krásné a nebylo dost
já nechci sbohem když nebylo dosti
já nechci ve spíži mít ohlodanou kost
dnů bez sebe co prázdnem hostí

Bylo to krásné - těla jako šátek
vlála na zápěstí rodného města
mlč budem pro stesk kolovrátek
a zaplaš umíráček jímž je tahle cesta

Bylo to krásné - můj klín v něm tvá hlava
anebo ruce pod kaštany
tři čtyři úsměvy já po vás postonávám
a moře nevylíže rány...

Když tu nejsi
Miláčku
všude tolik lidí
já ale jenom tebe vidím

Miláčku
všude tolik věcí
je to tak lehké žádnou nechtít

přestože toužím po kousíčku plyše
- to když tě můžu držet
za malíček

přestože toužím po židli
jíž vyplétaly
naše dny

přestože šílím po střeše
- z tašek tvých dlaní
nad mojí hlavou klene se...

Než přiletíš
Už nic nedělám Jenom sním
o zámku tvých úst
s něžným kováním

než po deseti (přibouchnutých) dnech
domem ulice Pustá
k sobě vystoupáme
po schodech...

Pět otazníků
Co je to láska?
Bojím se
- jenom otázka...

Co je to něha?
Na našich obzorech
plachetnice se bělá

Co je to dívat se ti do oka?
Síť panenek se krásně vlní
však pod ní - Slaná zátoka!

Co je to jen pro sebe dýchat?
Poslouchat - na balkónech žeber
vyhrává i dnes harmonika...

Co je to spolu jít?
Doutníky dlaní
štěstím zapálit!

Půjčovna snů
Chtěli jsme stavět dům
a místo toho stesk a splín
doprovází nás parcelami z rozvalin

Chtěli jsme v bílých košilích proti sobě sedět
mít stejné lžíce Talíře
a nad hlavou - dva pilíře

Chtěli jsme být jen skříní ve zdi Touha
a přece právě tohle nesmíme
když do půjčovny pilky křídel vracíme

Bohatství
Že nejsou polibky víc než šperky
když škrtají nás rubínovým hrotem
- dvě láskou sestavené osmisměrky?

V restauraci Galilea
Miláčku pod sklíčky lustrů ze Sýrie
se dneska žije

když spolu ustlali si na jazyku
jelita skopové i víno s karavanou fíků

a polibky se ptají po kávových přikrývkách
které bůh (v rámu z kardamomu) nad džezvou noci vyšívá

Břišní představení
Tahleta tanečnice umí:
v oranžovém dýmu šatů se vlní
rameny třese - jakoby chtěla shodit úrodu
jakoby chtěla lapit vážku - náhodu
tance
když po hodině - ještě hezčí -
do černé svorky trička převlečená
proti nám pokuřuje
v Nekázance...

Předkrm
Jen snít ach snít mne nech
na talířích a všude kolem Nazareth

já bloudím jeho datlemi
jak cukrem dlážděnými pouštěmi

já na zdi vidím obraz: pod olivou ovečky
netouží po ničem nemyslí na smečky

ach podobně se pod ubrusem světa pást
když trsy něhy vyčesává z mé dlaně tvoje dlaň!

Co bychom byli bez hlazení
Tvá hlava v klíně
nebyla by pro mne kaštanovým zeměpásem
hřebeny rukou staly by se větrem
- on za prací fičí
a boule peněz líně
zívají mu v kapse
kapsáčů jež nosí chroupači TV křupek
a možná jsme i stejný
jen něčím jiným trápící se prach
lásko
co zbavuješ nás slupek
když v dlaních svírám
louskáček tvých ach

xxx
Když ležím pod tebou
zdá se mi
není nic hezčího nežli žít na zemi

Když vedle sebe oba ležíme
černá tečka i rezavá věta
už vím: umíme létat

na stroji lásky
co ze stisků má trup
motor z něhy Z polibků páčky

Obrácený prosinec
Tvé rty - červený klíček
od louky plné pampelišek

Tvé paže - větve lip
den ode dne je nám v nich líp

A tvoje s mými propletená chodidla
nad žárovkami stesku stínidla!

Bylinkový polštářek
Prosinec snídá jíní
my máme ostružiny

a dlaně v misce spánku
co převrhla se do heřmánku

a na tváři tvář - lipové dveře
do šípkového keře!

Výzva
Jsem tvoje klika
kukátko
zvonek
živý pant
Zavěs se na mne
když jsi sám!

Na letišti
Když se dva vítají
i ráj si podají

a i má ústa září
na cihlové tváři
obrostlé tropicky

když plíce
touhou zvedají se
jako nad párou pokličky

Úkryty
Nejkrásnější je bílý talíř
ze kterého se mohu najíst

Nejposvátnější je sklenka bez brusu
v ní zlomek ledu - Elbrusu

Nejbezpečnější je kostka na košili
flanel jsme nastříhali láskou šili

Místo
Šetříme slovy
ale kdoví
zda ticho není básní

zatímco místo po nás zaroste
jako po zubu
v dásni...

Kýč
Ach jenom na procházce
kde se daří lásce

jak máky jednoduše
namaloval by malíř duše

ale i polibky jež neslyší
prchat malinovým zátiším

ale i dlaň
na které usínám

a ubrus slunce - kryje
jak na mém tvoje srdce bije

a v rohu podpis - andělíčka
když v klíně tvoji hlavu hýčkám

+++
Kdepak jste polibky - něžné servisy
když na vás oči nevisí?

Kdepak jste stisky - pro vřídlo lásky
zkamenělé trysky?

Kde dlaně - u Dvou mušlí
už sedí jiní poutníci ušlí?

Kam mizí čelo - stůl mé radosti
na kterém převrhl se hrnek hořkosti?

A co rty - stopa
kterou nic nezavěje nezakopá?

Prskavka
Nejprve sykne - had
před plamínky slov rád

a potom ve tmě prská
když svými pročesáváš moje ústa

nežli ji odhodíme do koše
jak vyhořelé rozkoše

tam na dno bez paměti - mezi stíny
slzné kapaliny

Zlatý řetěz
Jen polibky si píšem přání
vánoční papír šustí v dlani

zatímco voskem objetí
obálku těla pečetíš

a pak ji spěcháš vhodit
do schránky - oranžové lodi

jež s námi - dětmi bez adresy
za Grinem pluje do Oděsy

Tvoje ruce
Že mlčí? Ústa nemají?
a vyprávějí o ráji

když nesměle
zvedají vraky času - zmizelé

a s nimi co se nedozvíme:
kdo natahuje tep - sám bez hodinek

a proč jak dlaně kladeš na boky
my měníme se - v zátoky...

Štědrý večer se samotou
Kapr se obalil
talíř vjel do dlaní

Ubrus se prostřel
tvář na dostřel

Jehličí zavonělo
pod nos i tělo

U kamen zima Za okny teplo duje
než večer tabák došlukuje

Má štědrovečerní noc
Vosk kápl na hřbet dlaně
zápěstní příčky - kladiny rozviklané

sestavu Vánoc předvádí cukrovaná cvička
když pastýř líbá andělíčka

a ovoce se tulí na míse
než doblikají hvězdy - jádřince

Jednoduše
Žít s tebou život jako let
zatímco v kleci zuří svět

Žít s tebou život na kličku
u okenice malíčku

Žít s tebou život u kamen svých těl
v nichž svítí touha - petrolej

Žít s tebou život vinné láhve
láska ji k ústům nahne

Žít s tebou život kredence
a jahod v míse - ruměnce

Žít s tebou život třený
- žloutky vbíhají do pěny

Žít s tebou život voskovaných papírů
jedno že čas je střihá na míru

jedno že léta šustí
za stěnou jež stesk nepropustí!

Dnes jako včera
Dnes jako včera
uvidět výkladní skříň nebe
a uprostřed ní aranžéra
- tebe

jak špendlíš na figuríny
krajky mraků
- galéry na nichž odveslují stíny
a odzvoněno prachu!

Zas děti
Natáhnout hodinky těch časů
- jak opožděné vteřinovky jít
lýtka si nechat našlehávat
metlami kukuřic

Natrhat cestou heřmánek
a ucpat si jím nosy
nežli se vyfotíme
srdcem - bosí

Nechat si na rameno poklepávat ořechem
u oprýskané zdi
na které přistávají
souhvězdí

A ústa bořit do mechu
pro trochu deště - láku
než usnem v objetí
jak ve svěráku

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]