přiznala ve čtvrtek v časných ranních hodinách mluvčí pražské zoologické zahrady. Ještě ten den se k tomu vyjádřili i naši političtí představitelé.

   STANISLAV GROSS: Tohle se dovídám, paní redaktorko, teprve nyní od vás. Vyjádřit se k tomu mohu, až budu mít na stole oficiální informaci od pana policejního prezidenta, pana primátora a pana ministra informatiky. Dříve nedokážu říct nic.
   VLADIMÍR ŠPIDLA: Nikde v přistupujících zemích neměli lidoopi vyjednány tak příznivé podmínky vstupu jako u nás. Ten útěk je nelogický a stejně jako reforma veřejných financí je i nevysvětlitelný.
   MIREK TOPOLÁNEK: Paní Bobošíková, pohleďte - tohle je graf spotřeby krmného listí v tunách pro opice u nás od roku 1997. Modrá jsou šimpanzi, červená gorily a zelená orangutani. Z mého grafu zřetelně vyplývá, že sežraného listí valem ubývá, takže je docela dobře možné, že v roce 2074 tu už nebude pro opice ani větévky a snad ani list. Navzdory těmto jasným argumentům Špidlova vláda tvrdohlavě odmítá odstoupit.
   MILOSLAV RANSDORF: Doufám, pane redaktore, že jste četl dnešní polední Cotidien de Paris. Tam byste si mohl přečíst i detailní popis prchajícího zvířete. Každý, kdo si přečetl bibli a Brehmův život zvířat vám řekne, že tady vůbec nešlo o orangutana, ale o gorilu, pane redaktore. Řekněte mi, jak může tahle vláda chytit gorilu, když honí orangutana?
   VÁCLAV KLAUS: Já myslím, že absolutně nejde o to, utekla-li nám gorila, nebo orangutan. To je od počátku špatně uchopený problém. Pro nás je relevantní především fakt, že tady někdo špatně zavírá dveře. Gordon W. Bramborry v právě vyšlém TAKE TO FLIGHT, London 2004, upozorňuje, že i milimetrová ztráta soustředění, pozornosti, koncentrace, vede k útěku all. Ano, to je to kouzelné anglické slovíčko, a já bych moc prosil, nezapomínejme, hm na ně, pokud nechceme, aby nám příště uteklo ať už nějaké zvíře, mlíko či celé mládí.
   PETR PITHART: Za to, co se stalo, za klece, za všechny útěky i návraty, můžeme všichni. Všichni jsme chodili k volbám, na první máje, na exkurze do zoologických zahrad. Všichni neseme svůj podíl viny na tom, jak tady dneska s námi žijí naše gorily. Ovšem svalovat vinu na dozorce a špatně zavřené dveře, to je typicky malý český alibismus, populismus a nacionalismus.
   VÁCLAV HAVEL: Ano, je tomu skutečně tak. Dneska kolem poledne vletěla moje sekretářka do mé kanceláře a mávajíc šanonem, zděšeně mi oznámila, že přímo před mými dveřmi stojí neskutečná opice. Já, protože, jak známo, jsem ehm statečný, jsem jí řekl: »To nevadí, klidně ji pusťte dovnitř, paní doktorko.«
   Byl to ehm pan Schwarzenegger, že. Přišel se na mne podívat a při té příležitosti mi i předat řád a plán města Los Angeles.

   Týž den v noci chytili orangutana hasiči v obchodním domě KOTVA, a to tak, že vypnuli eskalátory, na nichž se vřískající zvíře vozilo. Aféra tak byla vyřešena dříve, nežli se o ni mohla zajímat EU.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]