Celý svět se závistivým zájmem sleduje život lidí v Topolinostánu. Jak prohlásil jistý odborník na všecko, v této zemi se nyní žije nejlépe v celých dějinách této země. A není divu, protože starostlivý otec národa Topolino se skutečně pečlivě stará o blaho národa. Zařídil, aby každý důchodce v této zemi dostal přidáno po Topolinově příchodu k moci tisíc tolarů měsíčně ke své penzi, takže Topolinovi důchodci si žijou skutečně nad poměry. K tomu ještě Topolinův ministrant Schullieneck pečlivě pečuje o zdraví národa a tak každému člověku, který přijde na zdravotní prohlídku k lékaři, ještě vyplácí, obzvláště těm stále preferovaným důchodcům, co nejvíc stonají, třicet tolarů na přilepšenou.
   Nelze se potom divit, že otec vlasti maršál Topolino je ve světě natolik populární, že Rusové na jeho počest dokonce pojmenovali svoji nejlepší mezikontinentální raketu. Nu a Francouzi zase mají svůj bulvár Topol (Boulevard de Sébastopole). Nedávno světil státní svátek své země obětavě v Afghánistánu u svých nadšených bojovníků za western democracy. Takový je to obětavec, že když ne snad pro celý národ, tak alespoň pro své lidi je schopen udělat všechno možné. I nemožné. A proto sláva mu, on je pašák! Župajdijá, župajdá! Zdar, zdar, zdar!
   Rovněž je nutno se alespoň stručně zmínit o ministru nezaměstnanosti a asociálních věcí Unzeitovi, který opustil své místo u televizních obrazovek, aby se mohl plně věnovat národu, jenž mu je - pokud jde o důkladné pracovní využití i v boji s nemocemi - nade vše. Je to zrovna takový nadšenec jako ministr Schullieneck, který po bohulibém vybrání jedné miliardy tolarů ani neví, kam se ta miliarda poděla. Tak je velkorysý!
   Bylo by vpravdě smrtelným hříchem opomenout v Topolinostánu svatého hodnostáře Lupovorace, který pro svoji pozemskou organizaci udělá všechno možné, protože žádný majetek mu není cizí. Nelze se divit, že kvůli své přepracovanosti na té boží roli musí vyhledat péči v Schullieneckově pečovatelském podniku nadstandardní péče. Všichni mu přejí hodně zdraví, aby se ještě mohl dostat do svého zaslíbeného města na březích Tibery.
   Trvalou celebritou sladkého života v Topolinostánu je vicepremiér Schweinchen , který nikdy, opravdu nikdy nezklame. Jeho kousky jsou vpravdě kouzelnické a na skutečné výši doby. Je to člověk mimořádně spořivý, který dokáže ušetřit miliony i z relativně skromných sociálních dávek.
   Každý důchodce z Topolinostánu s radostí přispěje svým tolarem ke skromnému životu lidem milovaného Schweinchena, protože lid obecný miluje srandu, jejímž nevyčerpatelným zdrojem je náš topolinostánský Schweinchen. Stará se o něj proto zcela bezelstně nejen všeznalý státní zástupce Sauchoff, ale dokonce i samotný kníže pán, který do toho zapojí i nejlepší detektivy z USA, aby Topolinostáncům zůstal bezelstný človíček Schweinchen zachován.
   Kde by taky hned tak takovou VIP celebritu sehnali? Schweinchen patří k Topolinostánu a ten ho nedá.
   Inu, sladký je život v Topolinostánu!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]