MICHAL POLICKÝ
Marie
příběh o zamykání
Zaslechl chlapec v šumění řeky
stýskání rybích duší
Zatřpytila se slzička
daleko v hlubině
on k ní natáhl dlaň
ale už ji nikdy nechytil
Kruhy kulaté jako krátery sopek
A zlatý klíček zpátky do tobolky
"Pro tento život zamykáme"
Má už tři zlaté klíčky
schované v srdci
Marie - matka bez synů
A čtvrtý klíček cinká a zvoní
Zítra se teprve narodí
Smutně se žije u Dunaje
Komu voní šeříky
příběh jarní noci
Viděla jednou jarní noc
smutnou smutnou chviličku
jak se sličná dívka shýbla
pro ulomený šeříkový květ
Vtom mraky křísly křemeny:
"Utíkej přízraku zachraň svou duši!
Jdeme si pro tebe průsvitná paní!"
Rachotí kola podkovy zvoní
černý kočár je přistaven
"Nastup si lilie nevinný kvítku
kam budeš si přát tě povezem!"
A noc klidně tišela dál
předla si smutnou písničku
o loužích o vodě o lásce
a taky o děťátku
Ten šeřík již zůstal nezdvižen
ALOIS REICH
Ta podobnost
Oposmlouva v čase letním
skončí mimo naše žití.
Je jak papír toaletní -
jen na jedno použití.
Bývalým koloniím
Poděkujte předkům, svatým,
že máte své jisté.
Dnes by vaši bojovníci
byli teroristé.
Komplexy
Každý nějaké prožívá
- peníze, drogy, ženské.
I převeliké USA?
Ty také - velmocenské.
Ministr kultury
Znáte snad někoho,
kdo si ho chválí?
Zůstanou nám po něm
asi jen šály.
Spisovatel dnes
Konečně dopsal. Vzhůru do tiskárny.
Radost vystřídá zděšení.
Cenzura? Kdepak. Jenom věcný dotaz:
"A kolik máte v kešeni?"
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)