Bohumila Sarnová-Horková pochází z Českých Budějovic, ale malířsky dozrála na Vysočině - v Jihlavě.
Vysočina je zvláštní enkláva, která generuje básnickou energii, často až zničující. I když si uvědomujeme, že některé hvězdy se nám zdají větší proto, že jsou našemu oku prostě blíže, jmenujme velké trojhvězdí - Otokar Březina, Jakub Deml a Vítězslav Nezval. Posledně jmenovaný, věkem naší době nejbližší, v básni Věno poděkoval rodnému kraji nezapomenutelnými slovy, nezapomenutelnými pro toho, kdo miluje šperky nikoli pro karáty, nýbrž pro jejich jedinečnost:
Každý má rád tu zem
v níž skákal přes milníky
Má vysočino díky
za třtinu kterou jsem...
Vítězslav Nezval rozhodně nebyl třtina v přeneseném slova smyslu, ve smyslu být nerozhodný, či dokonce charakterově nepevný.
Umělec je třtinou z jiného důvodu. Musí zachytit nejjemnější vibrace reality, zachytit nejen tisícivoltové výboje blesků, ale také tenounký pramínek, který vytéká z baterky.
Není ostuda sklonit se ve větru, důležité je, aby se člověk opět narovnal jako účes a dál zářil do lepších časů. Nic plodného nevzniká za bezvětří, bezvětří je dobré teprve pro sklizeň.
Anglický básník William Blake řekl: "Kde není člověk, tam je příroda jalová". V obrazech Bohumily Sarnové je příroda všudypřítomná. Jaro v krajině, Vysočina, Podzim, Cesta Vysočinou, Žlutý horizont - názvy sugerují žánr krajinářství. Ale příroda Bohumily Sarnové nikdy není sama. Vždy je součástí obrazu artefakt, který zaručuje pokračování, potírá jalovost, hlásí - tato krajina je obsazena člověkem. Konkvistadoři a dobyvatelé všeho druhu nějak podobně obsazovali jižní pól nebo povrch Měsíce - zatkli do země prapor a prohlásili ji za majetek koruny či pruhovaných hvězd. Bohumila Sarnová však krajinu nekolonizuje. Pouze se jí nevtíravě, něžně zmocňuje, asi jako bůh, když ráno vdechne do člověka duši a pak jen shovívavě pozoruje klopotnou lidskou cestu do hlubin noci.
(Z vernisáže výstavy malířky Bohumily Sarnové-Horkové v Galerii Futura)
Autor: Karel Sýs
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)