Jako názorný příklad hermeneutického kruhu uvádějí Konrad Liessmann a Gerhard Zenatý v příručce O myšlení tuto skutečnost: Žáci opouštějí školy nedostatečně připraveni. Proč? Školský systém je špatný. Proč? Disponuje nízkým rozpočtem finančních prostředků na vzdělání. Proč? Politikové jsou neuznalí. Proč? Opustili školy nedostatečně připraveni... Proč? A jsme znovu na začátku...
   Konstatování, že by se za nedostatečnou připraveností žáků mohly skrývat lenost, nezájem nebo častá absence, je chápáno jako dogmatické přerušení zdůvodňovacího postupu.
   Českému školství naštěstí uvedené výstřednosti nehrozí: vědomostní průzkumy ukázaly, že i když stále ještě nedržíme krok se světovou špičkou, od chvostu nás dělí přinejmenším několik zemí z okolí Bangladéše a jihozápadního Karibiku. Také kázeň na našich školách je plně pod kontrolou. Řízení ukradeného motorového vozidla pod vlivem alkoholu bylo výjimečně zaznamenáno u žáků pátých tříd, počet drogově závislých zatím neklesl pod věkovou hranici deseti let. A to je co říct: důsledkem populační exploze bylo v některých regionech přikročeno k vyučování na směny. Třídy praskají ve švech. Dětí se rodí čím dál víc. Je to barvité spektrum - ty naše děti. Dobře živené, vkusně oblékané. Už ne uniformita šedi jako za časů, kdy musely stát frontu na banány, zatímco jejich rodiče obléhali knihkupectví, aby se na ně dostalo aspoň něco z literatury potlačované totalitou. A těch několik jedinců z rodin nezaměstnaných, kteří nemají na lyžařský výcvik? Ať se jdou klouzat! Provozovatel hromadné dopravy je vyveze k úpatí nejbližšího kopce. Sáně a lyže z bazarů dodali sponzoři. Přeprava zdarma.
   Je hodna obdivu ta solidarita mezi bohatými, kteří svobodně bohatnou a chudými, kteří svobodně chudnou. Toto ovzduší důvěry a obapolné lásky nemůže nahlodat pocit ublíženosti a křivdy. Naše děti necítí potřebu ozbrojovat se. A když se přece jen objeví v rukou nerozvážného jedince nůž s dlouhou čepelí nebo špetka výbušné směsi, můžete si být jisti, že jich bude jako názorné pomůcky účelně využito. Naši pedagogové jsou dobře připraveni. Odborně zdatní, metodicky na výši. Ty tam jsou doby, kdy jste na našich školách mohli potkat pracujícího důchodce; z ruštináře se stal němčinář.
   Nyní naše školy rezonují mládím; posluchači pedagogických fakult už se nemohou dočkat, až zaujmou svá místa v terénu. S láskou a vděčností budou vzpomínat na své učitele, kteří je zodpovědně připravili na nejkrásnější povolání na světě. Někteří z docentů a profesorů dokonce riskovali stagnaci svých kariér, když omezovali konferenční turistiku, kde se odrecituje příspěvek a pryč... V zájmu svých studentů se dokonce zřekli zahraničních stáží, během nichž zůstávaly posluchárny prázdné. Také teoretické příspěvky v duchu kompilace, plagiace vědy, publikované v zahraničních periodikách, podle nichž je vyučující hodnocen a odměňován, musely vzít za své před praktickými zkušenosti, které s nebývalou ochotou předávali svým studentům. Zvlášť velké úctě se těšili ti, kteří nikdy neučili, neboť byli od kolébky predestinováni vědou, zato cílevědomě pokračovali v kumulaci vědeckých hodností, což byla odměna za badatelské úsilí jednou v marxistickém, podruhé v antimarxistickém duchu. Mírou potřebnosti a užitečnosti s nimi mohli soupeřit pouze reprezentanti rotujících kádrů, kteří se natrvalo dokázali prosadit ve funkcionářské struktuře univerzity nebo fakult.
   Že by se chtělo zvolati dost?! Označit uzavřený kruh za falzum nepodložené rozumem, zkušeností, autoritou či tradicí...? K čertu proč, ptám se. Vždyť se tak krásně točí...
   Děti, těšte se.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]