V neděli 15. května 2005 jsem zavolal na telefonní číslo ministerstva zahraničí České republiky. Ptal jsem se , kdy bude příštího dne v pondělí 16. května 2005 před budovou Černínského paláce (v den 60. výročí návratu prezidenta Edvarda Beneše s chotí do vlasti) odhalena socha, dílo ak. soch. Karla Dvořáka. Stejná socha, která byla spolu s jinými v padesátých letech na pokyn Zdeňka Nejedlého přemístěna z Panteonu Národního muzea do depozitáře.
   Příjemný dívčí hlas z telefonní centrály ministerstva mi oznámil, že odpověď na mou otázku mi může poskytnout pouze tiskový mluvčí MZV. Krátce nato mi dotyčná dáma oznámila vzkaz mluvčího: "Tato záležitost není věcí ministerstva zahraničních věcí." Dala mi také číslo mobilu Víta Koláře.
   Pak jsem se však již raději obrátil na tiskovou mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu Šárku Helmichovou. Hned jsem znal přesný program slavnostní události.
   Příštího dne v pondělí, před 16. hodinou, jsem se nestačil divit. Mezi oficiálními hosty byl i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Za jeho zády usedli slavní hrdinové československé zahraniční armády ve 2. světové válce. Možná se mnozí z nich sešli v takovém počtu naposledy, aby vzdali poctu svému vrchnímu veliteli. S velkou nevolí však komentovali přítomnost Cyrila Svobody, který byl den předtím oceněn pochvalnými výroky čelných představitelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu v bavorském Augsburku. Vloni stál a řečnil u nové sochy stařičkého mocnáře ve Františkových Lázních. Ještě pár měsíců předtím, v červnu 2004, veřejně prohlásil, že nacismus nebyl tak hrozný, jak se dneska líčí.
   Jak je jenom možné, že tento chameleón české politiky stále stojí v čele úřadu, který vytvořil velký Čech, první ministr zahraničí Československé republiky Dr. Edvard Beneš? Jaké zájmy vlastně Cyril Svoboda v křesle vysokého úřadu hájí? V denním tisku, den po odhalení Benešovy sochy, Svoboda prohlásil, že svou účast při odhalení sochy spoluzakladatele státu a dlouhodobého ministra zahraničních věcí, jenž byl jeho předchůdcem, považoval za slušnost. Uvědomuje si alespoň trošku, že mužové odboje, kteří bojovali se zbraní v ruce proti německému fašismu na východě i na západě, považovali (a nejenom oni) jeho přítomnost na slavnosti za svou nejvyšší urážku, za vrchol neslušnosti a nevychovanosti?




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)