Jaký to v Praze dosud nevídaný knižní mumraj! A byznysový, dodejme. Vystavovatelů 526 z pětatřiceti zemí , stánků 231, pořadů a výstav na tři stovky, nemluvě o Světě knihy ve filmu (35 představení) a na jevišti (23 představení). Na výstavišti v Holešovicích i jinde po Praze. Ve stáncích a programech neuvěřitelná směsice ohlasu bujných výstřelků pohanských dob, výkladů a verbálního skotačení kolem mýtů a zlořádů až po věci dnes nejobyčejnější, týkající se internetu a Evropské unie i Ruska a jiných dálav v Evropě. Od křesťanských věrozvěstů, od Boha-Člověka, jenž vše viděl a rozsuzoval až po internetové božstvo ovlivňující veškeré zvyklosti a řády včetně neřádů života rodinného, všedního, soukromého, veřejného. Je to snad obdoba středověku, kdy se pohanské a křesťanské mravy v obapolném zápasu tajně udržovaly a na druhé straně tvrdě prosazovaly ve jménu civilizace?
Na počátku pražských knižní mumrajů jsem stihla snad ve všech českých stáncích provokovat a obtěžovat marným dotazem na cokoli obstojného k uctění Svátku slovanského písemnictví a kultury (24. květen). Jen ve stánku Academia mi nabídli Zíbrtův Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku. Ve chvílích otřesů z bourání základů lidskosti, mravnosti a lásky k bližnímu zalistuji v této knize, jsouc ráda, že na Světě knihy přibývá i knih z bohumilého světa slovanského a že pravděpodobně v roce 2009 má prý být v prestižním prostoru Výstaviště v Holešovicích umístěno Rusko. Letos Německo, Rakousko a Švýcarsko. Ve velkých expozicích Ruska se snad nejvíce prolínal geopolitický a neveletržní svět s fanděním letošnímu Roku ruského jazyka.
Německy mluvící svět jsem sledovala jen z povzdálí prostřednictvím aktivit bývalého kolegy v jazykovce, velvyslance v. v. Františka Černého, předsedy a spoluzakladatele - se spisovatelkou Lenkou Reinerovou - Pražského literárního domu. Tento germanista fandící hnutí NE základnám byl k nepřehlédnutí např. na setkání českých, německy píšících autorů Faktora a Stavari?e, avšak postrádala jsem ho na informačně bohaté besedě Obce překladatelů Naši krajané, naše kultura, na besedě o knihách německých spisovatelů z Čech za účasti předních českých odborníků z univerzit v Brně, Českých Budějovicích, Olomouci i Praze. Obecně platí, že všude peníze ovlivňují možnosti tvorby a naději na publicitu, a to platí i o Institutu slovansko-germánských studií při Purkyňově univerzitě v Ústí nad Labem. Naštěstí např. v soutěžní akci o vstupné na 13. mezinárodní knižní veletrh jsou knihy prestižního čestného hosta veletrhu na téma Nejoblíbenější spisovatel zcela dostupné v našich veřejných knihovnách. Německým nejoblíbenějším spisovatelem se stal E. M. Remarque, rakouským S. Zweig a švýcarským F. Dürrematt.
Profesní zájem o ediční řady jazykových příruček mi nedovolil pobývat na akcích ve stánku nakladatelství Leda - letos tu byl »trhákem« titul Japonština (999 korun s knihou pro učitele, pracovním sešitem s klíčem a nahrávkou). Dle knihkupců »stále oblíbená« Ruština pro pokročilé (Vacková a kol.) bude prý dovydána na podzim - ředitel nakladatelství Leda chová velké sympatie pro jazyk ruský). Trhákem je ale i sympatická učebnice s ukázkami Klenoty čínské literatury od Lucie Olivové z Palackého univerzity v Olomouci (Portál 2006).
Logo Světa knihy Čtením objevujeme budoucnost jednoznačně nahrávalo vyhlášení výsledků výroční soutěže Zlatá stuha 2006, která je jedinou národní soutěží, jež v plné šíři hodnotí knižní tvorbu pro děti a mládež. Také výborný přednes ukázek z odměněných knih hercem Viktorem Limrou vyvolával zasloužený potlesk. Zásluha pořadatelské nevládní organizace - české sekce IBBY vedené PhDr. Janou Čenkovou z Univerzity Karlovy v mimopracovní době - je obdivuhodná.
Ideální pro objevování budoucnosti vlastní tvorbou vyvolanou láskou ke knížkám je souběžná veletržní akce Rosteme s knihou. Ředitelka veletrhu Dana Kalinová s úžasným pedagogickým nasazením nejen přečetla mnohé z 596 prací soutěže pro děti a mládež na téma Můj literární hrdina, ale předala dětem i ceny. Nejlepší práce Jáchyma z Dolních Břežan, Lucky z Prahy-Krče a Moniky z Přerova byly k radosti všech přítomných bezvadně předneseny. Obdobně v transu z tvořivosti studentů gymnázií byli účastníci další akce Rosteme s knihou - vítězové celostátní soutěže o nejlepší epigram konkurovali věhlasným spisovatelům, kteří předávání cen uvedli svými epigramy a fejetony.
Můj dvoudenní let Světem knihy obsáhl jen minimum, avšak soustředění vystavovatelů motivuje, např. jak vzbudit další odpor proti návrhu nového stánku Národní knihovny ČR, to jest proti onomu »Oku nad Prahou« v podobě cáklé chobotnice či rozpláclé radarové základny. Ve stánku Národní knihovny hýří optimismem ve smyslu nedefinitivního rozhodnutí vzhledem k náročnosti stavby v podzemí v rozporu s podmínkou mezinárodní soutěže. Patrně i proto trvá výstava návrhů na novou budovu v Klementinu i po skončení Světa knihy.
Nepominutelnou permanentní soutěž se Světem knihy - v malém měřítku, zato spolehlivější - představují stánky levicové literatury na akcích k Prvnímu máji, Dni tisku atd., nemluvě o prezentaci knih na www.ceskeknihy.cz s obrovskou a stále rostoucí databází.
Autor: Jana Vacková
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)