Lidé jsou unavení. Potřeba informací pominula a zůstaly potřeby, které nepomíjejí. Na pití máme ještě sil dost, ale myslet už nedokážeme. A média vycházejí jedno přes druhé lidem vstříc a nechtějí tisknout aforismy, nebo požadují jenom směšné, nejsměšnější, a ještě směšnější! Celkem vzato, nepotřebujeme ani tak aforismus, jako anekdotu. Poslanci to už nějak neumějí.
   Vždyť ale aforismy byly kdysi považovány za tresť soustředěného smyslu, dobrého úmyslu, dokonce za mravní poučení a návod k životu. Nyní, kdy o vědu nikdo nemá zájem a život se změnil v přežívání, nám zbyl jen smích. A lépe přežije ten, kdo přistupuje k vlastnímu životu s velkým humorem. A k pomíjejícímu uspokojování svých nepomíjejících potřeb. Což je samo o sobě směšné.
   Tisk rovněž něco žádá, i jemu samotnému je humor zapotřebí, a v poslední době je dokonce nezbytný. Protože náklad tiskovin je úplně směšný se všemi z toho vyplývajícími trpkostmi. A je na čase zamýšlet se nad smyslem života a nad tím, jakým jeřábem by bylo možno náklad zvednout.
   Náklad - to je počet čtenářů, kteří chtějí zabalit svůj uzenáč právě do vašich novin. Mnohé redakce jim vycházejí vstříc a pořádají speciální loterie a soutěže tak, aby prodaly čtenáři noviny rovnou s tím uzenáčem. Ideální by bylo zavřít noviny a otevřít supermarket, což je, jak jistě souhlasíte, mnohem lukrativnější a je to pevně opřeno o nepomíjející potřeby čtenářské obce. A na cestě k ideálu se tytéž noviny snaží zalíbit širokým masám tím, že uspokojují jejich širší potřeby. Například potřebu živočišného smíchu. A dokonce potřebu nepotřebnosti. Obojí vytváří po kulinárním zpracování v počítači středně nasolený materiál připravený ke zkrmování, který leckdy není dotažen až do anekdoty. A nad dobrou anekdotou jako nad dobrým aforismem je opět třeba se zamyslet. Zamyslet by se měl nejen čtenář, nýbrž i redaktor. Což je, jak jistě souhlasíte, dvakrát obtížnější. Uvědomte si, že jednodušší je ušetřit si myšlení nebo přemýšlet o ekonomice stejně jako tisk. Čehož výsledkem je to, co máme.
   Skutečné aforismy vyžadují nejen přemýšlení, nýbrž leckde i opakované myšlení. Z tohoto důvodu se jednodenním novinám příliš nehodí. Jako variantu někteří navrhují, aby se aforismy tiskly na toaletním papíře. A pro lepší zvládnutí aby se tiskla každá věta čtyřicetkrát za sebou na pěti běžných metrech. Lze doufat, že v takovém případě se podaří spojit přemýšlivé čtení s nepomíjejícími potřebami. Ony ale přece odvádějí pozornost! A zase, jestliže se aforismus ukáže přece jen směšným, je smích v "procesu" jaksi nehygienický. Proto je lepší číst aforismy na gauči. Ale ani tady to není bez rizika - opakované myšlení může vést k opakovanému spánku, a co potom budete dělat v noci? Číst aforismy? Celkem vzato, k tomu, abyste neusnuli ve dne, je přece jen jaksi lepší, když jsou aforismy směšné.
   Existuje ale ještě další východisko z dřímoty - aforismy musí probouzet! Probouzet mysl, probouzet svědomí, probouzet iniciativu! Nevadí, když to nebude zvonění na poplach, nýbrž docela obyčejný budík, jen když bude probouzet! Gercen byl probuzen už dávno a teď už ho znovu nikdo neprobudí. Je třeba probudit nás, nás všechny, a to nejen probudit, nýbrž i donutit k myšlení. Bez ohledu na to, že se nám myslet nechce a vstávat také ne. Protože by se vstávalo do práce.

   Z listu Literaturnaja gazeta přeložila STANISLAVA SAVICKÁ

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]