KAREL AKSAMIT
Šťastné souhvězdí
Rostou ideály žluté divizny
Rozsvícené do výšek a květy zářící
Pro všechny jimž třeba nejvíce
Pokory i něhy jako denice
Pro oslavu bídy co tě povznáší
Pro pošťáka v modrém který přináší
Listy tajemností z daleka
Postilion víry víš že neklesá
Magistrála nocí věčně svítící
Stále někdo někde něco dohání
Jako starý vinař hrozny poznání
Ohlíží se za tím co již odešlo
Zbavilo se plenek odrostlo
Nactiutrhání odnese
Rovník oběhne a roztřese
Hloubku hloubky ticha osloví
Krajina se krajkou ozdobí
A náhoda prchne ze dveří
Jinde nota notabene udeří
Pták se studem skryje do peří
Karabina hněvu míří na tebe
Jeřábník tě vyzdvihne až do nebe
Velký vůz tě po azuru proveze
Nebe ale není žádná jízdárna
Jízdní posel nemá nikde kasárna
Jednou jistě možná budeš rád
Že i tvoje šťastné souhvězdí
Ztlumí světlo jemnou sordinou
A hvězdy tiše proplynou
Vlnami co nesou tmou
Ryby které nemluví nic neřeknou
A ten kdo to neslyšel nic nepoví
A ten kdo nic neví nic se nedozví
ALOIS TYBRYCH
Kmotr
Rozšlapte botama
modré šance
Ni krokodýl Olánku
slzu neuroní
máš na kahánku
už zvoneček zvoní
Za zrádce za robky
za tebe i malé drobky
že nerozumíš voláš cože
však víš - dlouhé nože
Rozšlapte botama
modré šance
Prorok
V údolí potoka
ovečce spad's do oka
Potok z vršku běží
beránek jsi boží
Údolíčkem do roka
vlečou s sebou proroka
Je to boží nebo zlé
co z proroka vypadne
Bondy
Bondy pravil smrt je průser
s kupou roztodivných příšer
Bědná i krásná slova o ní
k nám tisíciletími zaznívají
kdo proklíná kdo vzdává hold té paní
Bondy si nepotřísnil štít
tolikerou špínou prošel čist
daň platil klidem noci nemoh' si verše číst
Bondyho žití trnitá stezka tvrdý los
následuji ho po ní bez mezka bos
slovenský exulant opustil naši hrstku dnes k ránu
Velký guru zůstává byť jinde mu otvírají bránu
Básnička zadarmiko
V pražské Vlašské ulici je na zdi k vidění báseň napsaná křídou:
Na dně každé písně,
i té nejsmutnější,
na dně každé sklenky
něco tiše klinká.
Někdy víc a jindy
jenom málo.
Chci to slyšet.
Bůh ví, co mě nutí,
ale musím čekat
na cinknutí, jinak
by se moje srdce bálo.
Básničku opsala a do Obrysu-Kmene poslala naše mladá čtenářka Vanda z Prahy 12.
A pak že je poezie na vymření!
VÁCLAV HONS
Vzhůru k nebi
Kdo chce
získat pohřebné
musí umřít včas
Jinak
proklejí tě pozůstalí
že sis pozdě
zlomil vaz
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)