Karel Kosík: V moderní době vedoucí místo nahoře získává šaušpíler, dochází k převrácenosti, a všechno včetně soukromí, včetně politiky, včetně kulturního provozu se mění v prostor pro předvádivost šaušpílera jako všudypřítomné osoby.
   Všichni šaušpíleři, ať jde o zpěváky, boxery, tenistky nebo politiky, denně bojují o přízeň veřejnosti a žárlivě střeží své umístění v pořadí oblíbenosti. Kdo se nejdéle udrží na předním místě žebříčku a zůstává na horním místě, nahoře, je důležitý a považuje se za vrchol. Kdo jsou na špici popularity, veřejného mínění, anket, těm patří obdiv, uznávají se jako hrdinové, prokazují se jim pocty jako hvězdám současnosti a - kultury.
   Pouze ten, kdo se předvádí a denně se ukazuje na veřejnosti, jest důležitý, je uznáván jako činitel: jakmile se neukazuje, zmizel a již není.
   
   Andy Warhol: Přijde doba, kdy každý bude slavný čtvrt hodiny. Ať jste jak chcete dobří, když nebudete mít správnou reklamu, nikdo si vás nezapamatuje.
    (Svědectví spisovatele Ronalda Tavela: Lidé se mě ptali, proč byl Andy tak slavný: Každé ráno, když přišel do Factory, šel k telefonu a zavolal svému tiskovému mluvčímu a řekl mu všechno, co udělal. V tu dobu tiskový mluvčí stál 30 až 40 dolarů týdně. Lidé byli, pokud jde o slávu, hrozně naivní. Vybudoval si ji čistě komerčním způsobem.)
   
   KK: Protože se stal šaušpíler rozhodujícím pánem, inscenuje se skutečnost jako nepřetržitý sled obrazů, lidi žijí skutečnost na obrazovce, rozdíl mezi skutečností a promítaným obrazem mizí. Obraz vystupuje jako skutečnost sama a skutečnost je pouze tehdy reálná, jestliže je promítána jako obraz a předestřena divákům jako podívaná.
   
   AW: Vždycky jsem měl podezření, že se spíš dívám na televizi, než žiji skutečný život. Ve filmech vám emoce připadají tak silné a skutečné, a když se vám něco skutečně stane, je to jako když se díváte na televizi - necítíte nic. Abych mohl předstírat, že něco je skutečné, musel bych to našvindlovat. Nevím, kde končí umělost a začíná realita.
   Váš vlastní život po celou dobu, po kterou ho žijete, nikdy nemá žádnou atmosféru, dokud se nestane vzpomínkou. Pak žijete v té své snové Americe, kterou jste si pro sebe vytvořili z umění a kýčů a vlastních emocí, právě tak intenzívně, jako žijete v Americe skutečné.
   
   KK: Realita se děje jako divadlo a obraz, a z lidí se stávají zajatci pohyblivého obrazu, seriálu na pokračování. Konstruktující rozum provádí s těmito obrazci nikdy nekončící, vždy znovu začínající hru, jejíž výsledky jsou nepředvídatelné, překvapující. Nejvlastnějším smyslem této hry je vynalézavost: vynález za vynálezem, objev za objevem, konstrukce za konstrukcí vytvářejí čirý dynamismus epochy, ovládané technickým rozumem. Je zrušena vláda ruko-dělnosti, komando převzal konstruující duch, zahajuje epochu manipulovatelnosti bezmezné a totální.
   
   KK: Člověk netouží po svobodě, která je záchranou a spásou, ale dožaduje se blahobytu a něčím garantované zajištěnosti. Nemá vůli dosáhnout nejvyššího a naplnit své určení, je pouze posedlý chtivostí vlastnit, mít, disponovat, manipulovat.
   
   AW: Koho zajímá pravda? Od toho tady máme show-business, aby dokázal, že to, na čem záleží, není to, čím jste, ale co si myslíte, že jste.
   Mé obrazy jsou všechny o tom, jak pobavit lidi.
   
   KK: Dnešní kapitalismus není jen výkonný motor chrlící nepřehlednou pestrost zboží, artefaktů, informací, požitků, - je také, v určitém smyslu především producentem prázdnoty a sterilnosti. Na jedné straně profity a komfort, na druhé straně ubožáctví ducha a duše, rub a líc jedné mince. Vyprázdněnost, nuda, drogy, porno, přisprostlost patří k sobě, pocházejí z jednoho zdroje.
   Moderní člověk utíká před vlastní prázdnotou do všech koutů světa, cestuje, ale nikdy se prázdnoty nezbaví, protože ji nosí v sobě a všude s sebou.
   
   AW: Chtěl jsem malovat NIC. Hledal jsem něco, co by bylo samotnou podstatou nicoty, a nalezl jsem to v plechovce od polévky (Campbell).
   Nakupování je pro Ameriku mnohem typičtější než přemýšlení a já jsem neuvěřitelně americký.
   Nikdy si o lidech nemyslím, že by umírali. Jdou prostě nakupovat.
   Vždycky jsem si přál, aby na mém náhrobním kameni nestálo nic. Žádný epitaf, žádné jméno. Jen aby tam stálo jediné slovo: "PŘELUD".
   
   KK: Mizerie dneška je v tom, že lidé neumějí číst a proto neumějí ani žít. Modernistický analfabetismus je nutí živořit uprostřed komfortu a záplavy informací.
   Jakmile se psyché deformuje, mizí i tvořivá imaginace a zakladatelská moc. Tři základní zakládající schopnosti, myslet, básnit, konat, degenerují a transformují se na činnosti pokleslé: na racionální kalkulaci, na kulturu jako provoz, na racionalisticky prováděnou organizaci a bezduchý management lidí a věcí.
   Čas, který nás určuje, prostor, v němž pobýváme, pohyb ženoucí nás vpřed - tyto tři základní existencionály způsobují, že žijeme v záměně, produkujeme ji a prodlužujeme. Pokud neprohlédneme tento skrytý základ převrácenosti a nevstoupíme do resistence (odporovat zlu), setrváváme v nepravdě.
   Jako produkt své doby usiluje dnešní intelektuál o zviditelnění, neboť neví, že podstatou člověka je: BÝT, nikoliv předvádět se. Být (pro něho) znamená předvádět se a zdát se, zdánlivost je reálná, bytí neskutečná abstrakce.
   
   AW: Slyšel jsem, že se říká, že moje obrazy jsou součástí světa módy právě tak jako šaty nebo auta.
   Všechno se stane užitkovým a zároveň dekorativním předmětem.
   Nemyslím si, že by bylo něco špatného na módnosti nebo úspěšnosti. Já se na svou úspěšnost dívám tak, že díky ní mám aspoň co dělat, víte?
   Maluji svoje obrazy, abych sám sobě připomněl, že tu ještě pořád jsem.
   
   KK: Rilke již roku 1926 upozorňuje, že nejsme obklopeni poetickými věcmi, ale valí se na nás lhostejné agresivní atrapy.
   Kdo sjednotí banální se vznešeným, všední se svátečním, dočasné s trvalým? Nápravu věcí obecných přinese pouze umění, které sjednocuje, slučuje, ale neredukuje.
   Umění číst, umění ptát se, umění žít. Toto umění není uměleckou činností, ale zručností a dovedností ducha. Je to filozofie.
   
   Užité prameny:
   Karel Kosík: Předpotopní úvahy
   Andy Warhol: Jeho vlastními slovy
   

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]