Ostravská básnířka a prozaička Božena Klímová (nar. 1948 v Malých Heralticích u Opavy) se představila knižní produkcí až v devadesátých letech: básnickými sbírkami Diagnóza život (1990), Jabloňová panna (1991) aj., a také souborem humoristických povídek Všichni krásní blázni (1991). Ten se stal jádrem knihy BAVÍ MNE SVĚT, vydané v prosinci 2001 (nakladatelství Žár, Ostrava, 117 str.).
   Prchlivý dědeček a svéhlavá babička dostali přezdívky Krásný Antonín a Utopená Marie (seznámili se za polskými hranicemi, kam šestnáctiletá Marie utekla, aby se vyhnula svatbě se stárnoucím Němcem - a zanechala své šaty na břehu řeky (odtud "Utopená"). Její nejstarší syn dostal přezdívku Divous, podivínská byla i tetička Mářa, bylinářka. A pak do vyprávění vstupuje se svými dětskými příhodami autorka sama. Byla z tak početné rodiny, že ji převzala do péče bezdětná teta - a se svými sourozenci žila jen o prázdninách. A přihodila se jí řada téměř neuvěřitelných, veselých příhod. Autorka přiznává, že většina povídek prvního dílu knížky vznikala původně jako rozhlasové pořady.
   Druhý díl knížky, nazvaný Námořník, vypráví zážitky dědečka, který ještě za Rakouska sloužil u námořnictva, třetí část, nesoucí titul celé knihy (Baví mne svět), se skládá z fejetonů a drobných povídek.
   Božena Klímová zaslouží obdiv nejen pro vypravěčskou svěžest a pestrost, ale především pro optimismus, s nímž překonává nesnadné životní překážky. Fejeton O berlařských radostech (ale také fotografie vřazené do brožované knížky) představují autorku, jak se při chůzi opírá o dvě francouzské hole. Jde už o problém několika let. Nepropadá však depresím, i v této krizové situaci hledá východisko v humoru a optimismu.
   A tak do rámce knihy dobře zapadá autorčina dedikace: "Tuto knihu připisuji těm, kteří (jako já) berou tragikomičnost života za očistu duše."

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]