Lidé, kteří dají na pověry, tvrdí, že rok 1021 po Kristu (...) byl zasvěcen Satanovi. Poznamenalo ho lidské neštěstí a přírodní pohromy. Předchozí podzim uzavřely tuhé mrazy řeky krunýřem ledu a zničily úrodu na polích. Pršelo jako již léta ne, a rychlé tání způsobilo na Temži příval vody, který strhl mosty a domy. Padající hvězdy ozařovaly větrnou zimní oblohu a lidé zahlédli vlasatici. V únoru se země několikrát citelně otřásla a blesk urazil vrcholek kříže. Lidé si šeptali, že Kristus a jeho svatí přestali bdít nad lidstvem. Říkalo se, že kdesi vytékala z pramene po tři dny krev, a pocestní tvrdili, že se v lesích a na odlehlých místech zjevuje Ďábel.
   To je úryvek z první kapitoly knihy RANHOJIČ amerického spisovatele Noaha Gordona. Román má 680 stran a v češtině vyšel v roce 2004 ve druhém vydání (Euromedia Group, k. s., Knižní klub), přeložil Jaroslav Piskáček. Ukázkou jsem vás chtěl uvést do podivné atmosféry temného středověku 11. století, kam je děj časově situován. Začíná v Londýně, aby se postupně rozlil v líčení přepestrého osudu hlavního hrdiny Roberta Jeremyho Colea a jeho životních strastí a radostí z takových koutů světa, kam se z jeho současníků podíval opravdu málokdo. V kostce shrnuté příběhy tohoto jediného člověka mohou znít poněkud nevěrohodně, ale toto nebezpečí se podařilo Gordonovi bravurně zvládnout a předložit čtenáři k uvěření uvěřitelné.
   Když bylo Robymu devět let, stál u postele své matky, která právě porodila jeho sedmého sourozence. Vzal ji za ruku a v tom pocítil něco, co jej jako malého chlapce vyděsilo a současně předurčilo jeho budoucí osud. Věděl s jistotou, jak málo života matce zbývá, dokázal svou sensitivností změřit její pohár životní vitality. Do rána matka zemřela. Posléze umírá i otec a všech osm dětí manželů Coleových je rozděleno do různých rodin. Roby je přijat jako učedník do služeb k Henrymu Croftovi - bradýři a ranhojiči, který si nechává říkat pouze Bradýř. Robertu Coleovi začíná potulný život. V pomalovaném voze taženém koněm putují z místa na místo, aby všude ohlásili svůj příchod zatroubením na roh, pak cirkusovým představením s žonglováním, vtipy a různými taškařicemi upoutali pozornost celé vesnice a následně za plentou provozovali řemeslo ranhojiče spojené s kšeftováním s tzv. Všelékem (bezcennou lahvičkou s trochou alkoholu a bylin). Často jsou nuceni prchat před hrozícím nebezpečím, neboť hranice mezi ranhojičem a čarodějem je zatraceně tenká. A koho kněží prohlásí za čaroděje, tomu se věru nevede dobře.
   Po smrti Bradýře provozuje Roby ranhojičství ještě chvíli sám, ale je záhy okouzlen vyprávěním o věhlasném perském lékaři Avicenovi (řečeném Abú Alí ibn Síná), který léčí a vyučuje ve městě Isfahánu. Jeho škola představuje vrchol tehdejší lékařské vědy, což Robyho fascinuje a neodolatelně přitahuje jeho ambiciózní povahu a touhu po zdokonalení vědomostí v léčení lidí. Dovídá se rovněž, že ke studiu u slavného lékaře jsou přijímáni pouze Arabové a Židé, nikoliv křesťané, proto se během své pouti z Londýna do Isfahánu stává Židem Jišajem ben Benjaminem. Jeho cesta různými krajinami vede i přes tehdejší území Čech a přes Brno, o kterém je v příběhu letmá zmínka. (Ve dvacátých letech 11. století v osadě Brno nechal kníže Břetislav postavit hrad, který byl v roce 1091 obléhán jeho bratrem Vratislavem, o čemž je první písemná zmínka týkající se Brna v Kosmově kronice, pozn. aut.).
   Po dlouhém putování dorazí Robert Cole alias Jišaj ben Benjamin do Isfahánu a dožaduje se přijetí ke studiu u Ibn Síny. Za svou troufalost je jako Dimmí (cizinec) potrestán uvězněním v karkánu (pranýři). Takto spoután a vystaven prudkému slunci téměř umírá. Je však propuštěn a dostane se mu slyšení u samotného šáha Allá al-Daulá. Ten mu udělí chalát (hmotný dar) v podobě skromného domu. Osudy Roberta a šáha se zkříží později ještě několikrát a sám šáh mimo jiné naučí Roberta jednu pozoruhodnou hru - šachy. Posléze se Robymu podaří dosáhnout i přijetí do maristánu (isfahánské nemocnice a lékařské fakultě Aviceny), a časem si svými schopnostmi, vědomostmi a pílí získá i sympatie a osobní přátelství velkého Ibn Síny, ač se původně toužil pouze dotknout lemu jeho roucha. Své kvality prokáže jako člen zdravotní čety, která je vyslána do Anšánu, aby čelila Černé smrti moru, složí náročné zkoušky z medicíny, práva, filozofie a náboženství (islámu) a získává titul hakím - lékař.
   Během svého působení v maristánu je Robert zcela oddán medicíně. Přes vědomí smrti v ukrutných mukách se pouští tajně do pitev zemřelých, aby zjistil co možná nejvíce o lidském těle a pokusil se poodhalit jeho tajemství. Povoleno bylo pouze pitvání zvířat a za identickou s lidským tělem byla považována tělesná stavba prasete. Je zajímavé, že pitvy shodně zapovídala všechna tři významná náboženství, s nimiž se anglický hakím setkal - judaismus, křesťanství a islám. Pitvali však v době před Kristem Řekové, z jejichž prací pak těžili i lékaři v 11. století, aniž sami mohli tuto důležitou vědeckou práci provozovat. Úžasný je rozpor, který vládl v tehdejší medicíně, jejíž rozvoj byl díky církevním dogmatům významně bržděn. Lékaři dokázali operovat šedý zákal v oku (bez anestetik) a současně na otevřená poranění aplikovat zábaly z koňského hnoje. Univerzální léčbou bylo pouštění žilou.
   Nebudu již pokračovat ve zkratkovitém líčení příběhu Roberta Colea, abych případnému čtenáři neprozradil konec celé detektivky - jak pravil Jára Cimrman.
   Studiem a přípravou materiálů pro knihu strávil Noah Gordon mnoho let a jeho poctivě odvedená práce je znát. Není to samozřejmě literatura faktu či historický dokument, je to román, ale ve svých vyprávěních se autor opírá o řadu ověřených informací a tak má Ranhojič i nepopiratelnou hodnotu jako svědectví o dějinách lékařské vědy, dobových zvycích, lidech i různých národech. V knize vystupují pouze dvě skutečné postavy - Avicena (Ibn Síná) a chirurg, asistent Aviceny al-Džúzdžání. Šáh Allá al-Daulá pak je mozaikou povah různých šáhů. Avicena napsal kolem roku 1000 obsáhlý Kánon lékařství, který se zařadil k nejvýznamnějším dílům světového lékařského písemnictví. Dodnes je jedním z nejslavnějších lékařů v historii lidstva.
   Noah Gordon se narodil 11. listopadu 1926. Patří k nejúspěšnějším americkým spisovatelům současnosti. Román Ranhojič (The Physician), který poprvé vyšel v roce 1986, je prvním dílem volné trilogie o lékařské dynastii Coleovců. Pokračováním jsou knihy Šaman (Shaman - 1992) a Lékařka (Matters of Choice - 1996).

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]