FRANTIŠEK UHER

Křik

za křiku kun
klesají ke dnu
pevniny

odplouvá záchranný
člun

nebe je rozsvícené
chladné a plné
toulavých lun


!

ulice přeplněné domy
k žádnému žádný klíč

slunce blednoucí míč
listí a zvadlé trávy

odnikud žádné zprávy


200?

oko za oko
zub za zub

líc daleko
blízko rub

píšu brkem:
člověk
člověku
vlkem


Jak/ne/vypadá pravda

jako ty jako my
jako já jako vy

někdy jak pták
který se zabil
letem do oblak

někdy jak pták
který tady
nikdy nebyl


Předpoklad noci

někde to vázne
už se neumíme
usmívat

možná jsme to
nikdy
neuměli

možná se to
nikdy
nenaučíme


Potom

ptáme se
co bude potom

ptají se
po čem

co na tom
záleží

stejně to
nikdo
netuší


Hořké probuzení

než uondaní
přijeli z polí
úrodu sebrali
jiní

zbyl křik vraní
hladový pramen
a v suchém řečišti
vybělené kosti

srdce v oraništi
ztuhlá v kámen


Nezbytnost návratu

někdy se musíš vrátit
pro to
co jsi neztratil
co nemůžeš ztratit
co jsi nikdy neměl

neboť to
potřebuješ k životu


Psí víno

psí víno
po zdech
jak trpká vina

někdo se dívá

je psáno:
v mnoha lidech
kosodřevina

žádná valná
perspektiva

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]