Společnost Incheba, která získala holešovické Výstaviště, si nedělá problém s architektonickou dominantou pražské Stromovky. Před Průmyslovým palácem, který byl otevřen 14. května 1891 jako hlavní budova Zemské jubilejní výstavy, už dlouho stojí obrovská plechová bouda a zcela zakrývá pohled na unikátní dílo Bedřicha Münzbergera. Incheba tak řeší nedostatek krytého výstavního prostoru.
   Jan Neruda v roce 1891 napsal o Zemské jubilejní výstavě řadu fejetonů. V jednom se svěřil z dobrého pocitu, že když na Výstaviště "vejde tím široko vysoko rozpjatým hlavním vchodem, jenž jako by svět venkovský vyzýval ku vhledu a soudu, je člověk zrovna opleten půvabným zjevem". Neruda tím myslel dlouhé a široké prostranství mezi vstupní branou a Průmyslovým palácem; přirovnal ho k "proslulému benátskému náměstí sv. Marka". Ve fejetonu Jubilejní výstava - česká národní výstava jen litoval, že "terén nebyl alespoň trochu, trošičku příznivější". Neboť - "hledíme-li od hlavního vchodu - odkud se musí počítat na první rozhodující dojem - níží se před námi terén a hlavní budova, palác průmyslový, jaksi zapadá".
   Co jadrného by břitký fejetonista napsal na adresu těch, kteří jím obdivovaný palác nechali kvůli tučnějším ziskům z různých komerčních veletrhů zapadnout za plechovou kulisu?

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]