POEZIE

SVATOPLUK KOPEČEK

Disonance

Slabounký otěr
jako od běláska
V podloubí času
přešlapuje má láska
Pluli jsme vzhůru
s křídly rozvláčnými
u mříže hřbitova
a na dně hlíny


Ve sklípku

Do hlavy
horká krev
se žene
Písničky dávno nezpívané
s cimbálem k nebi vyletí
jak volný pták
V srdci však
v srdci však
je všelijak


Slova

Za sebou stavíme si hráz
zlá slova předcházejí nás
A najednou jsme všichni zlí
a každý na každého něco ví


Popěvek

Ach ostřice čerstvě posečená
hořce voníš
Už nebudu chodit
cestičkou tajnou
ve tmě vyšlapanou
Už nebudeš mojí milovanou
I já mám cestu k srdci
bolestně pošlapanou


Fauvistický obraz

Mám oči
plné zvlhlé zeleně
a vidím mokrý obraz
v okně růst
Kapičky deště
barvy rozmývají
jakoby malíř
držel půst
a plátno nezakryl...
na akryl



JAROSLAV VOJTĚCH

SÁGA RODU
(Současná rodinná epopej
o čtyřech dílech, prologu i epilogu)


   Prolog
Milovali se spolu bujaře.
   Díl I.
Na jaře byli na faře.
   Díl II.
Své lásky plod v létě povili.
   Díl III.
V souladu do podzimu dožili.
   Díl IV.
V zimě se rozvedli - čas nechtějíce ztrácet.
   Epilog
Jí bylo osmnáct a jemu bylo dvacet



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)