Téměř po dvaceti letech další lustrační úlovek, zpěvák a herec Václav Neckář, byl prý tajným důvěrníkem StB a donášel jak slepice na hnízdo, napsaly LN a MfD.
   Lidové noviny této překvapivé události věnovaly téměř celou titulní stranu, Mladá fronta DNES zůstala v mírném závěsu. Poněkud nyní zmlkla v šumu této zprávy velkolepá causa Čunek. Avšak národ domovních důvěrníků potřebuje nové, stále čerstvé zvěsti, aby zapomněl na svou tíživou situaci. K propagaci těchto oslnivých zpráv se propůjčuje i "seriózní" český tisk, z nichž jeden zůstává a navždy zůstane listem zcizeným a ukradeným. Tučné brebendy získali akcionáři, redaktoři Mladé fronty, kteří se po 17. listopadu 1989 postavili na stranu Občanského fóra a zásluhou svého převleku si nahospodařili prodejem akcií.
   Mladého Václava Neckáře jsem poznal již na havanském festivalu mládeže a studentstva jako skvělého člena kulturní skupiny československé mládežnické delegace, kam patřila Helena Vondráčková, Karel Zich, Miloš Nesvadba, Josef Dvořák, vynikající muzikanti z WW systému z Bratislavy a desítky dalších. O bezpečnost a mravní bezúhonnost celé mládežnické delegace se na Kubě starali nikoliv plíživí donašeči a utajení neprolustrovaní fízlové, nýbrž "zvláštní skupina", sestávající z mladých příslušnic a příslušníků ministerstva vnitra. Byli tak dokonale utajeni, že jsme je v horkých havanských večerech při sklence kubánského rumu nenazývali jinak než osvědčené "uši vlasti". Václav Neckář s námi držel basu. Asi klamal tělem, musím si nyní myslet při vzpomínce na onu uplynulou dobu.
   Když při veřejném vystoupení v amfiteátru jihlavských Březinových sadů musel spolu s americkým zpěvákem Deanem Readem vyslechnout nemístné řeči mocipánů o dlouhých vlasech a nečistém zevnějšku, vmetl jim do tváře Deanovy postoje ke zločinné válce USA ve Vietnamu. Nikdy nezapomenu na odvahu, s jakou bránil svého kolegu a bojovníka za mír a proti válkám.
   Mohl bych připomínat další okamžiky Neckářových odvážných postojů. Teď ale čtu, že prý byl udavač, práskač, bezpáteřní člověk; zítra někdo totéž napíše o hlavounech tohoto režimu a přisoudí jim stejné "prý"!
   Ale co to vůbec v novinářské řeči znamená "prý"? Dá se použít proti každému a v souvislosti s čímkoliv.
   Obdivuji Martu Kubišovou a Helenu Vondráčkovou, že se nyní veřejně zastaly svého kolegy. Chtěl bych učinit totéž, ale jenom za sebe. Navzdory Janu Rejžkovi, nositeli "modré knížky nevojáka", kterou si na minulém režimu vykoledoval; a třeba dodat, že vůbec ne zadarmo. K Václavu Neckářovi si přidal v televizním vystoupení trošku do mlýna coby muzikolog, když pravil, že "způsoby StB byly zrůdné". Ale řekněte mi, v kterém režimu a v které době nejsou metody a praktiky policie zrůdné?
   I tento otřesný příklad, kterým zprofanovaná česká média v cizím žoldu živí naše čtenáře, mne o tom nadmíru zřetelně přesvědčuje.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)