Nikdy bych nedokázal stvořit podobný výrok, ač mám slova, pojmy a vyřčené myšlenky moc rád. V činžácích a panelácích to ani dneska myšlenkami příliš nehýří. Nejsou již uliční ani občanské výbory, zmizely domovní důvěrnice, nikdo už nepředepisuje teenagerům délku vlasů, když se hlásí na jakékoliv studium. Kam zmizely všechny naše „uši vlasti“, které si zesilovaly odposlech z cizího soukromí přes smaltované plechové hrníčky? Většinou si v okamžiku, kdy svět oponou trhnul, nahospodařily a na okrajích měst si v satelitech už postavily svá okázalá sídla.
   I za nimi jsem se vypravil, abych s nimi promluvil o akcích proti vojenským akcím, namířeným proti suverenitě jiných států a o nepřipuštění účasti České republiky na jejich podpoře nebo přípravě. A to už nezmiňuji banalitu o tom, že by měl být přijat zákon o majetkovém přiznání, aby se učinila přítrž korupci a zlodějnám.
   Důvody jsou nasnadě. Zmínil jsem se, že Nečasova vláda je hrubě protilidová, otřesně arogantní, nepracuje, neboť za ni pracují jí chránění lobbisté.
   Odevšad mne s mou iniciativou hnali dále od hradu dále, hnali mne sviňským krokem až do našeho paneláku. Ale i tam mi rozradostnění trpitelé obětavě pomáhali; varovali mne před obyvateli, kteří sice už nemají co do huby, ale pořád žerou i z prostřílené helmy. Zvykli si, že již skoro nic nemá v této zemi žádnou cenu; vládnoucí směska šíří strach a děs, strach z moci v bezmoci nabyl u nás vrcholu.
   Co dělat?
   Většině z nás nezbývá, než abychom vycenili zuby a co nejdříve zopakovali vyzkoušené defenestrace a občanské vzpoury.
   Jiná cesta podle mého již v naší zemi neexistuje!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)