JIŘÍ KNOPP
Dům u tří lilií
Věnováno Vítězslavu Nezvalovi
U stolku, kde psával Goethe,
psával své verše také Nezval.
I já jsem tam smolil básničku,
mne tam však nikdo neznal.

Byly to veršíky ubohé
o neduzích a strasti,
o podzimních listech barevných,
které tak bolestně chrastí.

Goethe i Nezval, oba shovívaví,
ani jeden se veršům mým nesměje:
Piš dál a drž se zuby nehty,
ať poezie zlé časy přežije.




BOHUMÍR PETR
Červnové dny

Na co vzpomínáme:
jak jsi mi šla naproti
v květované halence
(možná květovaná ani nebyla)
na špalír vstavačů
na malá slovenská piva
a dvě spišské za 1 euro
na břicha ušpiněná
od borovicové borky
a chodidla od smoly
jak jsi mi pak řekla
ty bys ještě mohl mít dětí
jak za námi spadla větev
jako prst Boží
jak jsem ti ukazoval
tohle je Smrk Malý Smrk
tam vzadu ondřejnická Skalka
a potom Kněhyně Čertův mlýn
Tanečnice
na ľúbi neľúbi
na brynzové halušky se špekem
na čekání bouřky
na sprchu
na moje prsty lesklé
tvou krví
na shrnutá prostěradla
na bzukot mouchy
když jsme oddechovali


Karlov
(14. srpen 2010)

Vlaštovky bijí na poplach
krahujec jako zloděj koní
a k nebi blízko
z louky na dosah

V sklenicích slunce chutná hořce
nad rtem máš jíní od pěny
štěňata rvou se o pár žeber
a mouchy lezou do sklenic


Když dorůstal měsíc
Tak už pojď Žadoním
V podolku košile nesu hřiby
ty v dlaních svíráš
můj kapesní nůž
a děláme si chutě
na houbovou omáčku
bavíme se Jak se ti asi podaří
a přesto oba víme
že sotva vejdeme do bytu
a opláchneme ruce
černé od lesní prsti
sedneš si mezi klouzky a křemenáče
na okraj umývacího stolu
a z nártů ti sklouznou
krajkové kalhotky

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]