DEVADESÁTINY V TVŮRČÍ PRÁCI
Za to, že článeček připomínající Vladimíra Poláka (narodil se 14/1 1914 ve Valašském Meziříčí) vychází s notným zpožděním, může si jubilant do značné míry sám. Znám ho už víc než dvacet let, často nahlížím do jeho spolehlivého LITERÁRNÍHO MÍSTOPISU OKRESU BLANSKO
Autor: Milan Blahynka
O PACHATELÍCH, OBĚTECH, DIVÁCÍCH ŽIDOVSKÉ KATASTROFY
Tak se jmenuje kniha Raula Hilberga, vydaná v edici Historické myšlení nakl. Argo. Autor se zabývá pochopitelně »špičkami« nacistické společnosti, ale sestoupil i o několik pater níže, aby popsal úlohu těch, kteří vlastně takovou katastrofu páchali přímo.
Autor: Josef Bílek
VE ŠLÉPĚJÍCH JANA NERUDY
Básník a dramatik Čestmír Vidman (roč. 1921, Ing.) se dal inspirovat Nerudovými Písněmi kosmickými a vydal vlastním nákladem útlou sbírku s názvem PÍSNĚ KOSMICKÉ PO 125 LETECH (44 str.). Rozčlenil ji do pěti oddílů: Nerudův učeň, Slunce, měsíc, planety, Hvězdy a souhvězdí, Nedohledné dálky, Návrat na modrou planetu.
Autor: Štěpán Vlašín
KNIHA S PEČETÍ DLUHU
Téměř tisícistránkové dílo autorů Jiřího Vykoukala, Bohuslava Litery a Miroslava Tejchmana VÝCHOD. VZNIK, VÝVOJ A ROZPAD SOVĚTSKÉHO BLOKU 1944-1989 připravilo k vydání velmi čilé nakladatelství LIBRI s podporou Open Society Fund Praha.
Autor: Zdeněk Hrabica
K PEŇÁSOVÝM ŠKOPKŮM LŽÍ A ŠPÍNY
Čtvrtpeňás, půlpeňás... Jiří Peňás. To už je jednotka obracející žaludek naruby. Takový flák hnusu zaměstnává časopis Týden, pod vedením šéfredaktora Dalibora Balšínka, mládence sice po převratu narychlo zkvašeného v demokraciích Irska a Holandska, avšak - jak se již dávno ukázalo - zcela bezúspěšně.
Autor: Daniel Strož
POEZIE
Alois Reich
BIZARNOSTI?
Když jsem před desetiletími s J. Komendou ze Švýcarska vystoupil z vlaku na soběslavském nádraží a šli jsme kolem továrny na šicí stroje, neodpustil si poznámku: »Aha, to je ta továrna Lada, pojmenovaná podle toho malíře, toho já znám.«
Autor: Karel Aksamit
POZOR NA FILIPA
Vídáme je v hloučcích na ulici, v parcích, diskotékách i malých hospůdkách.
Jací jsou?
Především jsou mladí.
Autor: Jiří Kalaš
KDO NÁM OPĚT PŘEPSAL POLSKÉ I ČESKÉ DĚJINY?
Ani ve snu mne nenapadlo, že se ještě v životě ve vzpomínce vrátím v řádcích na bílém papíru k maršálu SSSR Ivanu Stěpanoviči Koněvovi. Jeho jméno a příjmení nesla do roku 1990 i pamětní bronzová deska na stěně Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí, uprostřed Prahy.
Autor: Zdeněk Hrabica
NENÍ PŮL JAKO PŮL
Říká se, že pesimistou je ten, kdo vidí sklenici s oblíbeným nápojem napůl prázdnou, zatímco optimista ji vidí napůl plnou. Do které kategorie patříme?
Autor: Miloslav Rejzl