Maďaři privatizují Slovensko. Neznámý pachatel Nemocnici Na Homolce. Díra do Ameriky chrlí naftu. Co přetavilo 11. září železobetonovou konstrukci »dvojčat« v neidentifikovatelnou slitinu? Planeta Země nám sype popel na hlavu.
Íčko volal Téčkovi. Káčkovi dlužím sto dvacet jedna tisíc korun. Někdo nám vyměnil tucet malých, naolejovaných bojových aeroplánů za jeden, jediný. Ale veliký!
Přestávka. Volíme parlament. Firma na zážitky chystá pokračování. Kmotři porcují kořist.
Užívám družstevní byt, svépomocně vybudovaný v šedesátých letech minulého století. Nyní v osobním vlastnictví.
Jak je v naší rozvinuté demokracii pravidlem, vracívám se do místa trvalého bydliště po dlouhodobější nepřítomnosti v obavách, zda mi dosud patří.
Při cvičných volbách, volbách nanečisto (dá se uhodnout kým inspirovaných), sestavili nezletilci požehnanou koalici: ODS, ODS-TOP 09, ODS a další dressingy z ní a neofašisté.
Bylo by poučné, kdyby například ústav pro vědecký výzkum totalit dlouhodobě mapoval skutečnost, koho volí tyto děti po čtyřech, osmi, dvanácti..., dvaceti letech.
Před zlými komunisty se prý prchávalo do chat, chalup, do zahrádkářských hájemství.
Zlovolní odboráři nás rozváželi do »béčkového« Bulharska, k maďarskému Balatonu a do Tater. »Mazánku! Vy nevíte, jak se prchá!?«
Na úřady práce se kráčí. Důstojně, hrdě, se svobodnou myslí a s hlavou vztyčenou.
Autor: JAROSLAV POSPÍŠIL
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)