Nehledě na příbuznost se staročeským Hospodinem nespadl bulharský spisovatel, básník a dramatik Georgi Gospodinov (1968) jen tak z nebe ani k nám. Živé tendence jeho tvorby, k tomu charismatické jméno a přitažlivá tvář jsou v Bulharsku událostí již od devadesátých let a u nás od nedávné návštěvy G. Gospodinova u příležitosti prezentace českého překladu jeho knížky A jiné příběhy (bulharský název vydání z r. 2001). Česky vyšla kniha pod názvem GAUSTIN NEBOLI ČLOVĚK S MNOHA JMÉNY (nakladatelství Lidové noviny 2004).
   Autor získal již mnoho literárních cen. Lze předpokládat, že cenu za překlad získá překladatelka Ivana Srbková - nejen za melodicky plynoucí text v jazyce českém, ale i za zpracování objektivně nutných podtextových vysvětlivek vyplývajících z rozdílnosti reálií, jazykových hříček často nepřeložitelných atd. Překladatelce se podařilo přiblížit českému čtenáři bulharský kontext velmi dobře. A tak útlá stostránková knížka s dvaadvaceti povídkami, předmluvou a poznámkami překladatelky o setkání s autorem a jeho dílem má právě díky vysvětlivkám dodatkovou hodnotu literatury faktu umocňující hodnotu literárně estetickou.
   Čtu povídky znovu a znovu, některé perly se mi už definitivně vryly do paměti, respektive vzkřísily mou paměť, oživily můj dávný deník. Patří k nim povídky Živá duše, Kristin, co mává z vlaku, Pivoňky a pomněnky. Přivoňte, vážení čtenáři a uvidíte, zejména hlásíte-li se k slovanské vzájemnosti, k vzájemnému kulturnímu obohacování.
   Povídky upoutávají širokým tematickým záběrem, což je v daném žánru jakoby samozřejmé, ale vyprávění zpřítomňuje události a maličkosti v čase a prostoru dávno neaktuálním - patří sem i oživování kultu mrtvých a vzpomínek na ně (Živá duše). Tajemným kouzlem imaginace vede Gospodinov čtenáře (čtenáře miluje nade vše) k úžasnému oživování společných emocí. Říká tomu společná emocionální paměť. Ta trvá. V tom je jeho síla. V tajemství vztahů, v decentní citovosti, v podobenstvích, v lehké ironii a nostalgii včetně ironie nad nostalgií. Hrdinové povídek »neoperují« civilizačními výdobytky spojů (telefon, televize, internet), jakoby jim stačila jen nejistá jistota, že jejich vyprávění ze života má pro někoho smysl, že má byť jen nepatrnou odezvu (např. bývalý průvodčí ve vlaku vypravuje, jak vyprávěl příhodu dámě cestující bůhvíkam, živě reagující, která se nakonec představila anglicky apod.) a že sám vypravěč má radost z možnosti sdělovat, sdílet, souznít, soucítit. V naslouchání sobě je vždy jiskra opravdovosti, něčeho antického, obecně nade vším platného.
   Jak autor modeluje rituál vyprávění? V povídkách jsou dramatické motivy, záhadná podobenství, často silný podtext, vtipné protiklady, něžnost citu, žádná monumentálnost, minulost a příroda jako zdroj přítomného, oddalování konce příběhů, mytizující zkratky, lidová moudrost. Povídky jsou kompozičně značně uvolněné, uplatňuje se v nich i črta, fejeton, anekdotická zkratka atd. Celkově dokládají současné úvahy badatelů o postmoderním »vyslovování fragmentárnosti světa«. Podle bulharské literární badatelky a bohemistky Ani Burové tu dochází k mixování různorodých žánrů, struktur a to je typické i pro všechny ostatní literatury.
   Můžeme se těšit - snad - na povídku z Gospodinova pobytu v Praze a určitě na překlad knihy Přirozený román (1999). Reprezentuje soudobý nedostatkový žánr, tj. právě román překvapující fragmentárností světa posledních desetiletí, vrstvením expresivity, symboličnosti, »rozkoší, ale i katastrof«, zejména ve vyprávění o devadesátých letech, neboť podle slov Gospodinova »...v polovině 90. let skončilo něco jiného - opojení, energie, karneval. Ztráta smyslu, motivace je jednou z nejsmutnějších věcí, které se tady během posledních let staly«. Překlad Přirozeného románu vyšel v Srbsku, ve Francii a v Makedonii...
   Kromě literární tvorby působí Georgi Gospodinov jako redaktor týdeníku Literární noviny, v letech 1998-2003 byl jejich šéfredaktorem. Pracuje v Literárním ústavu Bulharské akademie věd. »Je jedním z nejautoritativnějších, nejčtenějších a nejvíce interpretovaných soudobých autorů«, ale i o tom se čtenáři dočtou v útlé knížce jeho podivuhodných povídek. Přejme knížce zelenou i u nás!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]