JAROMÍR PELC

V peří křídel andělských
Karlu Sýsovi

Už se tam blížíme.
Pozoun z omšelého plechu
nasadí tón,
za hrdost, za lačnost, stejná pocta.

Břit slunce blýská,
nebe krvácí.
Najíždí soumrak,
božské tsunami.

Do posledního dechu
radují se jen psi.
A děti, kterými jsme byli.
Vidím je ve snu, utíkají před námi.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)