Vpádem ozbrojenců do kanceláří »pátrajících« novinářů a po komickém navrácení zabavených dokladů po několika dnech, bude, zdá se, v nejvyšších složkách armády potichu a čistě uklizeno.
   …Za použití první hlavy zákona lovců pstruhů: „Zákaz vnadění v stojatých vodách!“

   Další kouře bez ohýnků? Vzpoura nemocničních lékařů dokonána. Veřejné mínění zformováno. Vůdce odstaven. Otevřeny Černé knihy.
   Další pole vypleto pro lup?

   Tranzit latinskoamerického letiště. V hloučku dominuje temperamentní pětasedmdesátník, Španěl s italskou krví, penzionovaný námořní kapitán. Ožívá, zaslechnuv češtinu: „Talentované námořnictvo! Nejspolehlivější flotila!“ Padala jména lodí, kapitánů, námořních tras, přístrojů, přístavů; probíralo se počasí, a hlavně přátelství, námořnická soudržnost a zarputilost.
   Při loučení trochu zadrhával. „Vy Češi, vy máte… zamrzlou hrdost. Ale moře o vás ví!“ V očích nečekaně zlověstný záblesk: „Ti pánové, co tu vaši plavbu… rozpustili, j e š t ě žijí?“

   Mnozí američtí specialisté na vnitřní propagandu předpokládají, že možným odlehčením dopadů hospodářské krize by mohla být zvýšená produkce erotických a pornografických filmů.
   U nás to řešíme příběhy z období „studené války“ z počátku padesátých let minulého století, v tomtéž stylu.

   Chřipka u rozhlasového přijímače. Den první: „Kolektivní zápalkovné“ pro paliče stohů a stodol. Sebepohlcení peněz v tunelu Blanka. Panychida za Drážďany roku 1945. Počet dopravních nehod zaviněných narkomany. Komentář o násilí Čechů na Němcích po neúspěchu „konečného řešení židobolševické otázky“. Nejjedovatější pavouk na světě, slíďák kouřový tatarský, zabydlel se u Zápředlic.
   Den druhý: Samostudium knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

   Naše politické panoptikum v sezóně 2011 představilo na televizních obrazovkách téměř všechny rozhodující baviče… Bez intonace mluvící stroj – dámu Peake. Oslnily expresivní výkony pana Bárty. S tvrdošíjností kadeta Bieglera vyznávaná láska nevinným, blankytným očím něžné milenky ODS, v podání pana Bendy. Zámlky starých mazáků oživila zdařilá parafráze filmového, téměř zlidovělého sloganu „Marečku, podejte mi pero!“
   S uzarděním a s tajemnou váhavostí bylo přiznáno sedm, osm poloh budoucí koaliční lásky - „Čapí křídlo s rybím ocasem“ by však jistě okamžitě vysypalo z rukávu například úředně stanovený počet strojopisných řádků na formát papíru A4.

   Nástup ukončen. Dveře zavřeny. V přelidněné uličce visí nad krásnou mladou maminkou a jejím asi tříletým synkem rozpačitý venkovský stařeček. Způsobně dopnutým límečkem bílé košile přiškrcen hubený ohryzek. Vedle něj žvýkající monstrum. Mladík s kruhem v uchu, kroužkem v nose, řetězem kolem zápěstí a s potrhanou mošnou přes rameno.
   „Kopej, Petříčku, jen kopej, zkopej toho dědka starého, hnusného, kopej!“ Hluk vagonu přehlušilo ticho. Nepohnuté, bezradné a zahanbující.
   Mladík s kruhem v uchu, kroužkem v nose a řetězem kolem zápěstí vyjímá z úst žvýkačku a rozvážně ji lepí na čelo krásné maminky. „Děkujeme!“ Kdosi prolomil skličující ticho.

   Proč ženy rády přijímají čerstvě utržené květiny? Magnum misterium! Milují mrtvé sokyně.

   Od neděle do středy… Narodil se v neděli. Základní škola. Vystudoval, výhodné zaměstnání. Rezavějící lásky. Lásky nerez. Děti, vnoučata, revmatismus. Sem tam nějaký karambol. Trocha štěstí. Někdy něco pro lidstvo. Něco jako Nobelova cena. Někdy něco proti lidem. Něco jako ministerské křeslo. Někdy vůbec nic. Naštěstí – naneštěstí pozdní láska, první láska… Je smrtelný, ale nezemřel. Pohřeb ve středu v jedenáct hodin.

   Manželství na celý život? Mnoho sebezapření, mnoho otupělosti a mnoho, přemnoho lásky.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)