Kniha Věroslava Sobka POMOHLI JSME SESTŘELIT POWERSE (vydalo nakladatelství FUTURA Praha) je svým tématem, pokud jde o český knižní trh, výjimečná. Autor, někdejší vysoký důstojník československé rozvědky, se v ní zabývá specializovanou rozvědnou službou – vědecko-technickou rozvědkou (VTR), jež vedle rozvědky politické a vojenské tvoří třetí trn trojnožky, na které obecně výzvědná služba spočívá, a to bez ohledu na její konkrétní časové, teritoriální a společenskopolitické založení.
Věroslav Sobek však nemá prvenství v přiblížení vědecko-technické rozvědky, působící za dob studené války v zemích Varšavské smlouvy. Už v roce 2009 vyšla v Berlíně kniha Die Industriespionage der DDR. Die wissenschaftlich-technische Aufklärung der HVA, tedy v překladu „Průmyslová špionáž NDR. Vědecko-technická rozvědky Hlavní správy rozvědky“. Zájemci o tento druh zpravodajské činnosti by si měli opatřit obě uvedené knihy. Jakkoli německá publikace je kolektivním spíše odborným dílem, Sobkova kniha je subjektivně založená, ovšem neméně poučná.
Obě publikace se shodují v základním východisku, kořenech VTR působících v bývalých socialistických zemích: byla jím hospodářská blokáda těchto států realizovaná z iniciativy a pod nátlakem USA od podzimu roku 1949, kdy vznikl v Paříži tzv. Koordinační výbor pro multilaterální kontrolu (COCOM) s cílem zabránit přístupu zemí východního bloku k moderním technologiím a „odstřihnout“ je tak v mnoha oblastech od mezinárodní dělby práce.
Věroslav Sobek, který působil ve VTR od jejího vzniku téměř až do její likvidace v roce 1990, má o čem psát a činí tak s poctivou snahou sine ire et studio, ačkoliv to v případě jím zpracované materie nemůže platit absolutně – už jen s ohledem na choulostivá personální hlediska. Autor tím vlastně potvrzuje jednu známou skutečnost: ten, kdo jednou „dělal zpravodajštinu“, a dělal ji dobře, zodpovědně, se zájmem o věc a nejméně po dobu řekněme minimálně několika let, zůstane tímto povoláním natrvalo poznamenán. Nejen svým vnitřním vztahem k němu, ale také způsobem uvažování, kritičností myšlení, opatrností a zvýšeným citem pro odpovědnost.
Kniha Pomohli jsme sestřelit Powerse (název je přeneseným zobecněním jednoho z úspěchů VTR) je členitou publikací, obsahující jak osobní vzpomínky a zážitky autora, tak jeho spíše teoretická pojednání o genezi VTR, formách a metodách její práce a o odborné přípravě jejích profesionálních pracovníků. Autor také pojednává v hlavních rysech o některých z úspěchů československé VTR, tedy hlavně o těch, které měly přínos pro tehdejší národní hospodářství.
Bylo by však zavádějící podřadit činnost VTR bez „ale“ a „kdyby“ pod frekventovaný pojem „průmyslová špionáž“. Činnost VTR byla, jak už jsme uvedli, produktem studené války a její výsledky měly sloužit v dobách embarga národnímu hospodářství jako celku. Tzv. klasická „průmyslová špionáž“ je však nelegální činností, pomocí které se průmyslové podniky, zejména nadnárodní koncerny, snaží získat převahu nad konkurencí, lhostejno v jaké zemi. Stále výrazněji se do „průmyslové špionáže“ zapojují státy jako takové, tedy jejich aparáty (průmyslovou špionáž je také třeba rozlišovat od špionáže hospodářské, kterou provádějí státy proti sobě navzájem, a tedy týkající se jejich strategických záměrů, hospodářských trendů, využívání strategických surovin atd.).
Pokud se někdo domníval, že konec studené války bude znamenat i konec VTR, hluboce se zmýlil. Průmyslová i hospodářská špionáž i mezi spojenci je stále intenzivnější a nemilosrdnější. Není už studená válka (snad kromě studených válek občanských, pro což je „zářným“ příkladem Česká republika). Jsou lokální války horké a nelítostná globální válka ekonomicko-konkurenční. V roce 1993 schválil tehdejší americký prezident Clinton tzv. Program národní průmyslové bezpečnosti, jenž je odborníky pokládán za „základnu pro ofenzivní průmyslovou a hospodářskou špionáž USA“. A jak také znalci míní, USA vedou boj v hospodářské soutěži nemilosrdně a se vší rozhodností – zejména proti Japonsku a státům EU.
Je dobře, že Sobkova kniha vyšla. Představuje alespoň pár cihel v bariéře proti inkvizitorskému tažení různých ústavů a úřadů (mezitím už nechvalně pověstných), které sice disponují snad bezednými prostředky a mocí, opřenou o pozice svých živitelů, leč jejich produkce, už jen proto, že musí být tendenční a pamfletní, je jen nástrojem k vytváření zmatku, mlhy a k vymývání mozků.
Knihu si můžete koupit nebo objednat ve Futuře za 259 Kč
Autor: EDUARD HANZAL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |