Moravské zemské muzeum v Brně udělalo velký ediční počin, když přivedlo na svět krásně vypravenou knihu SLOVANÉ - DOTEKY PŘEDKŮ archeologa Luďka Galušky. Profese autora i podtitul O životě na Moravě v 6.-10. století napovídají, o čem v publikaci půjde řeč, ale kniha nakonec přesto překvapí především svou čtivostí a poutavostí, přestože se jedná o práci navýsost odbornou.
   Autor zde plně uplatnil svůj slovesný talent, stejně tak jako schopnost syntetického myšlení, když se mu zdařilo soustředit a přehledně a jasně interpretovat vše, co archeologie a historická věda dosud vyslovily k nejstarším dějinám Slovanů na našem území.
   Vychází ze svých mnohaletých prehistorických výzkumů Velkomoravské říše, prvního státního útvaru na našem území, a pomocí konkrétních nálezů rekonstruuje kulturu starých Slovanů. Její plastický obraz vystavěl na popisu materiální základny, duchovního života a společenské struktury. Množství archeologického materiálu mu umožnilo zaměřit se podrobně na jejich všední život naplněný prací na poli, lovem, výstavbou obydlí i přípravou stravy. Neméně zajímavý je popis duchovního světa, kde konfrontuje původní pohanské náboženství, jeho panteon, slavnosti a zvyky, s nově a nezadržitelně ze západu i východu se šířícím křesťanstvím. Vznik pevné církevní organizace v čele s arcibiskupem Metodějem je toho důkazem. Jsou to právě archeologové, kteří jsou dnes schopni poměrně přesně sestavit i strukturu velkomoravské společnosti, protože kronikářských záznamů je poskrovnu.
   Poslední kapitola je věnována rozpadu říše na přelomu 9. a 10. století a Galuška opět porovnává řídké prameny písemné s dnes již bohatou škálou výsledků archeologických výzkumů. Pohled na zánik Velké Moravy pod náporem kočovných Maďarů získává detailnější obrysy a narušuje dlouho tradované názory, např. ten, že její konec byl okamžitý.
   Kniha má velmi pěknou grafickou úpravu, je vybavena seznamem literatury, množstvím černobílých i barevných fotografií a autorovými zdařilými ilustracemi archeologických nálezů a rekonstrukcí.
   Luděk Galuška úspěšně navázal na tradici těch odborníků na rané slovanské dějiny, kteří dovedli výsledky své úzce specializované práce popularizovat a významně tak ovlivňovali historické povědomí našeho národa. Nejenže hojně publikuje, ale vystupuje i v televizi, rozhlase, přednáší na vysoké škole, je spolutvůrcem archeologického skanzenu v Modré u Velehradu. Činnost o to záslužnější v době, kdy hlásit se ke slovanským předkům není vůbec samozřejmé.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]