SVATOPLUK KOPEČEK
Jak jen to povědět
Bylo to velice křehké
Bylo to krásné a teplé
jako ptáčátko v dlani
Bylo to nádherné jako jitřní louka
s kapkami rosy
v nichž bylo zakleto vycházející slunce
Jak jen to povědět
a nic nevynechat
všechno to křehké a teplé a hebké
v nás?
Nákaza
Nebudu jediný
kdo tuhle dobu neustál
a kterou nedopíše
A svět se řítí dál
pozvolna dýmá papírové klišé
až všechno bude namodrale šedivé
Svět není nakažen jen HIV...
+++
Tak staromódně
se odhodlávám věřit
v koutku ukřivděné naděje...
Bude to jako když pápěří
uvízne ve vlasech
a pak je ne a ne vyčesat
lásko
Proč
Ať padne lev anebo hlava
pověz mi pověz ó Pane
proč víra v tebe časem opadává
proč ten kdo jednou padl nikdy nepovstane?
Requiem
Nezbývá než se zastydět
za všechny co bez viny neuspěli
za všechny co dnes zpívat zapomněli
a báli se to nahlas povědět
Na konci života
Každým rokem se potápí další Titanic
aby po sobě zanechal trosky zoufalství
i záchranné člunky naděje
Jak dlouho se už opakuje tatáž historie?
Znovu a znovu
tiskneme čelo ke světlíku své duše
a vyhlížíme krásného páva lásky
ale ten má ochraptělý a odpudivý hlas
Zas a zas
je přepočítáváno štěstí na peníze
úspěchy se poměřují velikostí zisku
a lidé se podle toho škatulkují
až po ty nejchudší
Znovu a znovu
den co den
tento rok stejně jako příští a přespříští
se opakuje tatáž historie
až se klubko domotá
Na konci života
zmateni stínohrou smrti
mnozí z nás umírají s bolestí v srdci
když nezahlédli alespoň koutkem oka
bílé útesy zítřka
za východu slunce
Duben
Skončila zima Ještě trochu zbývá
v lehounkých křehkých mlhách ranních
i podzim se v nich napůl skrývá
v oparech poznaných i nepoznaných
Chudoba
Pomalu tomu přivykáme
a někdo tomu podlehne
a jako suchý stvol se zláme
Jen málokdo se ohlédne
Trosečníci
Život je zpravidla těžký
Ať jsi na kterémkoliv místě poledníku
na kterémkoliv místě rovnoběžky
vždycky se najde spousta trosečníků
Volební agitace
... a všechno to zní trochu omšele
vždy trochu přitažené za vlasy
a cíle jsou jen domnělé
jako předpověď počasí
Defekt
Zraněný slovem do krve -
předlouhá je pak noc -
a v srdci hrubě zatrne
Střez se však volat o pomoc
Vzpomínka
Kam odešly mé lásky promlčené
co přicházely tiše za večera
a neznajíce desatera
byly vždy čerstvě utržené?
SATYR
Poslanecká
Naši poslanci, ti se dobře mají,
jednání v parlamentu často proklimbají.
Když jejich platy jsou na pořadu dne,
každý z nich rychle procitne.
Kopaná
Výkop, přihrávka, potom hlavička,
divil by se Pepa Bican, Plánička,
že dnes fotbalisté bez peněz
v šatně neobléknou ani dres.
Privatizace
Kupónová privatizace prima věc,
šance pro muže i pro ženy.
Šlo o kupu peněz, žádný kec.
S pozdravem Viktor Kožený.
Žebrácká
Žebral žebrák na ulici,
šli kolem dva politici.
Do klobouku hodili mu mince
na stavbu nového chudobince.
KAREL HOLUB
Ptačí prosba
Neničte nám hnízda,
když se domů hrnem,
nemáme kde bydlet,
zabloudíme, zhynem.
Jiřičky a čápi -
ti nemohou za nic.
Obětí jsou viru,
který nezná hranic.
A ten, co má číslo
H5 a N1
z tisíce labutí
mívá sotva jedna!
Nesahejte na nás
a myjte si ruce.
I z paniky někdo
těžit bude prudce.
Jen titulek v BLESKU
informaci nedá.
U lenocha vede
k zakrnění leda.
Zůstanou vám auta,
zůstane vám beton.
Pro nemoci karta
a pro smutek žeton.
Zmatek nepomůže,
když se zdraví ztrácí.
Neničte nám hnízda!
Vaši věrní
ptáci.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)