Přiřítí se Starý Kmotr k sídlu svého podniku v nablýskaném černém mercedesu s rozbitým pravým blikačem.
„Vítáme Starého Kmotra!“ postaví se do pozoru garážmistr Kmotr Pistole.
„Starý Kmotr měl nehodu?“ ptá se Kmotr Pidigorila z kmotrovy ochranky.
„Na internetu šla v sedm ráno hláška: Uvolněte na staré dálnici ve směru do Prahy místo pro sultánova slona!“ říká Kmotr Síť.
„To znamenalo, že na ni vyjíždí pan předseda vlády v černém mercedesu stejné značky, jako mám já,“ říká Starý Kmotr s klidem. „Následně se policejní hlídky stáhly ze staré dálnice, neboť se náš pan předseda vlády, chlap s gulami, nechává vozit rychlostí 200 km za hodinu a vinu shazuje na svého řidiče. Vzápětí na starou dálnici vyrazili tři pětičlenné tlupy novinářů s radary.“
„Ve čtvrt na osm šla na internetu hláška: Uvolněte na staré dálnici ve směru do Prahy místo pro šavlozubého tygra!“ říká pan Síť.
„To znamenalo, že na ni vyjíždí pan policejní prezident, také v černém mercedesu,“ vysvětluje Starý Kmotr. „Také jezdívá rychlostí 200 km za hodinu, ale na rozdíl od pana předsedy vlády si svůj služební mercedes řídí sám a vinu za jízdu vysokou rychlostí na nikoho nesvaluje.“
„Pak už žádná divná hláška na internetu nešla!“ říká Kmotr Síť.
„Správně!“ říká Starý Kmotr. „Patnáctičlenná tlupa novinářů se vrhla na divokou jízdu pana předsedy vlády a pana policejního prezidenta, takže když jsem v osm hodin ráno na naši starou dálnici vyjížděl já, byl na ní vzorný klid!“
„A přesto Starý Kmotr naboural pravý reflektor,“ říká Kmotr Pidigorila.
„Nebyl to jenom reflektor,“ říká Starý Kmotr. „Cestou poblíž přehrady se mi připletl do cesty nějaký pitomec. Při dvoustovce nešlo do něj trochu nedrcnout. Přeletěl přes hrazení a možná se i skutálel ze stráně. Je to ale v suchu, nikdo nic neviděl!“
„Takže to dobře dopadlo?“ ptá se Kmotr Pistole.
„Jistě,“ říká Starý Kmotr. „Jenom mi můj mercedes musíte do večera opravit, a to tady na místě. Před deseti minutami vtrhla banda novinářů do garáží úřadu vlády a policejního prezidia a zuřivě fotografovala tamní černé mercedesy!“
„Nebojte, Starý Kmotře,“ říká Kmotr Pistole. „Do odpoledne ho opravíme tak, že nikdo nic nepozná. Ani ti idioti z bulváru!“
Po té se Starý Kmotr odebere do své kanceláře. „Porada k metodice hodnocení efektivnosti dopravních staveb začne za půl hodiny,“ říká mu sekretářka Kmotra Myš.
„Dobře,“ říká Starý Kmotr. „Ale Kmotra Whisky ke mně zavolejte hned!“
Za dvě minuty vstoupí Kmotr Whisky. „Vítám Starého Kmotra,“ říká. „Čím mu mohu posloužit?“
„Jak jdou obchody s nezdaněným tuzemákem?“ ptá se Starý Kmotr.
„Normálně!“ říká Kmotr Whisky. „Jen jedné věci nerozumím.“
„A to?“ ptá se Starý Kmotr.
„Významný výrobce nezdaněného alkoholu pan Černota si na Moravě objednal stolitrový barel čistého metanolu,“ říká Kmotr Whisky.
„To je zajímavé,“ říká Starý Kmotr. „Ve významné moravské likérce Sak, vyrábějící tuzemák, jsem viděl pět stolitrových barelů s čistým metanolem!“
„Víte, co dělá metanol?“ zeptá se Kmotr Whisky. „Při malé konzumaci člověk oslepne, při větší se otráví!“
„To chtějí přimíchávat metanol do normálního alkoholu?“ ptá se Starý Kmotr.
„Nic jiného mě nenapadá!“ říká Kmotr Whisky.
„Nerozumím tomu,“ říká Starý Kmotr. „Nedovedu si představit, že by výrobci tvrdého alkoholu neznali zdravotní důsledky konzumace metanolu!“
„Z toho bude hodně velký průšvih!“ říká Kmotr Whisky.
„Taky si myslím,“ říká Starý Kmotr. „Kolik máme tuzemáku na skladě?“
„Asi sedm tisíc půllitrových lahví,“ říká Kmotr Whisky.
„Tak je okamžitě prodejte, i kdyby to mělo být za poloviční cenu!“ říká Starý Kmotr. „Samozřejmě bez faktury a proti zaplacení v hotovosti na místě!“
„Podařilo se nám je ale nakoupit se slevou asi třicet procent,“ říká Kmotr Whisky.
„Tím spíš je okamžitě prodejte, i kdyby to mělo být za pouhou polovinu jejich kupní ceny,“ říká Starý Kmotr. „Doklady o jejich nabití přefoťte pětkrát a jednotlivé kopie uložte na pěti různých místech!“
„Rozumím. Starý Kmotr nechce riskovat účast na hodně velkém průšvihu,“ řekne Kmotr Whisky. „Provedu!“ Odejde. Starý Kmotr se odebere do zasedací místnosti.
„Vítáme Starého Kmotra!“ zvolá Kmotr Automobil. „Profesor pěti univerzit, doktor věd, známý expert a tvůrce metodiky hodnocení efektivnosti dopravních staveb ministerstva dopravy pan Kaskadér dosud nedorazil. Vyrážel po staré dálnici v půl osmé. Asi po hodině jízdy přestal brát telefon.“
„Nebudeme na něj čekat,“ řekne Starý Kmotr a zapálí si cigaretu.
„Odborná rozprava o navržené metodice hodnocení efektivnosti dopravních staveb tedy může začít?“ ptá se Kmotr Automobil. Všichni souhlasí.
„Tak v čem spočívá ta metodika?“ ptá se Starý Kmotr.
„Nejdřív trochu obecně,“ řekne Kmotr Automobil. „První zásadou moderní společnosti je, že hrubý domácí produkt, HDP, je svatý jak Bible svatá!“
„Může být,“ řekne Starý Kmotr. „Neměl jsem sice o HDP valné mínění, ale poté co Eurostat donutil Český staťák do něj zahrnovat výnosy z trestné činnosti, výnosy z prostituce, výnosy z prodeje drog a podobně, jsem změnil názor.“
„Druhou zásadou naší moderní společnosti je,“ řekne Kmotr Automobil. „že HDP nejlépe zvyšuje rozvoj silniční dopravy a ten nejvíce stimuluje výstavba dálnic.“
„Může být,“ řekne Starý Kmotr.
„Třetí zásadou naší moderní společnosti je,“ řekne Kmotr Automobil, „že tak zvané objektivní škody, to je škody způsobené povolenými technologiemi, nese poškozený, nikoliv jejich původce.“
„Může být,“ řekne Starý Kmotr a oklepe cigaretu do popelníku. „V této souvislosti je český starý i nový obchodní zákoník velmi rozumný!“
„Konečně, čtvrtou zásadou naší moderní společnosti je,“ řekne Kmotr Automobil, „že vesnický buran není hoden nejen moderní, ale žádné dopravy. Zkrátka a dobře, aby se mohly rychle stavět dálnice, tak se železnice, silnice a dálnice jen minimálně udržují, neopravují a ponechávají osudu!“
„Na početné díry v silnicích si opravdu nemohu stěžovat,“ říká Starý Kmotr. „Dokonce mě před dvěma roky, když jsem převážel uloupené zlato, zachránily před policií. Totiž, já jsem mezi nimi úspěšně prokličkoval, zatímco první policejní auto si v jedné z nich zlomilo osu kola a druhé policejní auto v jiné díře na silnici dostalo smyk a nabouralo třetí policejní auto. Ale přesto všechno se nemůžu zbavit dojmu, že jde o zásadu idiotskou! Jak budeme moci podnikat ve venkovských regionech, když se tam nebude možné dostat autem?“
„Vážený Starý Kmotře,“ říká Kmotr Automobil. „Když nebudeme hrubě zanedbávat údržbu a opravy silnic a železnic, tak základní dálniční sít nepostavíme ani za padesát let, rozumíte?“
„Nerozumím,“ říká Starý Kmotr, „ale pokračujte ve výkladu metodiky.“
„Příklad první,“ řekne Kmotr Automobil. „Má se postavit dálnice z Prahy do Drážďan. Jak se spočítá její efektivnost? Na jednu stranu se dají její náklady, nejlépe třikrát podhodnocené. Na druhou stranu se dají její přínosy. Na novou dálnici přetáhneme dva miliony osobokilometrů a tři miliony tunokilometrů z železniční dopravy a půl milionu tunokilometrů přepravních výkonů z vodní dopravy. I když vynecháme pár dalších drobných přínosů, dosáhneme slušného zisku!“
„No a?“ ptá se Starý Kmotr.
„Příklad druhý,“ řekne Kmotr Automobil. „Má se postavit železniční koridor z Prahy do Drážďan. Jak se spočítá jeho efektivnost? Na jednu stranu se dají jeho náklady, nejlépe o třetinu podhodnocené. Na druhou stranu se dají jeho přínosy. Na nový koridor přetáhneme dva miliony osobokilometrů a tři miliony tunokilometrů ze silniční a půl milionu tunokilometrů přepravních výkonů z vodní dopravy. I když vynecháme pár dalších drobných přínosů, dosáhneme slušného zisku!“
„No a?“ ptá se Starý Kmotr a zamáčkne cigaretu do popelníku.
„Příklad třetí,“ řekne Kmotr Automobil. „Má se zmodernizovat vodní cesta po Vltavě a Labi z Prahy do Drážďan. Jak se spočítá její efektivnost? Na jednu stranu se dají její náklady, nejlépe pětkrát podhodnocené. Na druhou stranu se dají její přínosy. Přetáhneme na ni tři miliony tunokilometrů z železniční a tři miliony tunokilometrů přepravních výkonů ze silniční dopravy. I když vynecháme pár dalších drobných přínosů, dosáhneme slušného zisku!“
„No a?“ ptá se Starý Kmotr.
„Čemu Starý Kmotr nerozumí?“ ptá se Kmotr Automobil. „Těm dalším drobným přínosům?“
„Nikoliv!“ zvolá Starý Kmotr. „Provozuji silniční, železniční a vodní dopravu. Ptám se, jak dosáhnu zisku, když investicí do dálnice si přetáhnu výkony ze železniční a vodní dopravy na dálnici, když investicí do železničního koridoru si přetáhnu výkony ze silniční a vodní dopravy na železnici a když si investicí do vodní cesty přetáhnu výkony ze silniční a ze železniční dopravy na vodu? Jestli dobře počítám, tak žádného přínosu tím nedosáhnu a na těch obřích, hrubě podhodnocených investicích prodělám kalhoty!“
„Neproděláte,“ říká Kmotr Automobil. „Ty investice samozřejmě zaplatí stát a Evropská unie a vy si účastí na nich slušně namastíte kapsu!“
„To je sice možné,“ říká Starý Kmotr, „ale přesto se jako dopravce, nikoliv stavitel dopravních staveb, ptám, jak na takových investicích vydělám?“
„Samozřejmě vyděláte,“ říká Kmotr Automobil. „Na dálnici i na železničním koridoru ušetříte čas a čas jsou, jak všichni víme, peníze. A bez zásadního zlepšení plavebních podmínek na Labi nám vodní doprava půjde pod kytičky!“
„Půjde tak jako tak,“ řekne prorocky Starý Kmotr. „Když vidím, kdo ji řídí, tak to nemůže přežít!“
„Souhlasím, že by bylo efektivnější zastřelit pár kverulantů, kteří se vyžívají v sabotování rozvoje české dopravy a píší různé pomlouvačské články a žádosti na soudy, aby přezkoumaly zákonnost těch či oněch úředních rozhodnutí,“ říká Kmotr Automobil. „Ale dnes tady řešíme metodiku hodnocení efektivnosti dopravních staveb. Metodiku, kterou vypracovali nejlepší odborníci na dopravu České republiky pod vedením váženého profesora pana Kaskadéra! A kterou potvrdili dopravní experti v Bruselu! Jenom pár ekoteroristů a náš Nejvyšší kontrolní úřad ji trapně pomlouvá, že je nesmyslná! Naštěstí náš pan ministr dopravy jejich kritiku zásadně odmítá!“
„Pěkné to trubce si platíme z našich daní!“ zvolá Starý Kmotr. „Tedy, já žádné daně neplatím. A co jsou ty další přínosy?“
„Cesta po dálnici bude kratší o sedm kilometrů, cesta po železničním koridoru bude kratší o 200 metrů,“ řekne Kmotr Automobil. „Uskuteční se vyššími rychlostmi a hospodárněji, neboť umožní rovnoměrnou rychlost v celé délce jízdy!“
„Může být,“ řekne Starý Kmotr.
„Přínos ekologický,“ řekne Kmotr Automobil. „Postavení a zprovoznění dálnice nám zlepší životní prostředí!“
„Ekologové tvrdí, že dálnice velmi silně devastují životní prostředí!“ řekne Starý Kmotr.
„To jsou ekoteroristé!“ zvolá Kmotr Automobil. „Chceme stavět dálnici přes pětitisícovou obec a její starosta řve jako tur a ekoteroristé rozhodnutí dají k soudu! A tomu někteří říkají demokracie!“
„Kdyby mně chtěli stavět dálnici před domem, tak bych to nedával k soudu, ale rovnou bych je střílel!“ řekne Starý Kmotr.
„Dálnice zvýší bezpečnost dopravy!“ řekne Kmotr Automobil.
„Nevědí, pitomci, že kde jezdím já, tam bylo, je a bude na každé silnici a na každé dálnici nebezpečno?“ opáčí Starý Kmotr. „A takových nás jsou milióny!“
„Co?“ vyděšeně se zeptá Kmotr Automobil.
„Třeba dnes jsem při jízdě sem na naší staré dálnici jednoho pitomce naboural a přehodil před obrubník,“ řekne Starý Kmotr.
„Kdy to bylo?“ ptá se Kmotr Automobil.
„Kolem deváté dopoledne,“ řekne Starý Kmotr. „Jel jsem asi dvě stě za hodinu, připletl se mi do cesty a to neměl dělat!“
„Tou dobou cestoval po staré dálnici do Prahy vynikající profesor pan Kaskadér,“ vyhrkne Kmotr Automobil. „Přitom sem nedorazil!“ rozklepou se mu ruce.
„Ať sem ihned přijde Kmotr Whisky!“ řekne Starý Kmotr.
„Zde jsem,“ postaví se do pozoru Kmotr Whisky.
„Dej tady Kmotrovi Automobil vypít láhev tuzemáku!“ řekne Starý Kmotr. „Nějak se mu udělalo špatně.“
„Na váš rozkaz jsem všechen tuzemák před půlhodinou prodal,“ říká Kmotr Whisky. „Před pěti minutami si jej odvezli. Mám v ledničce jedinou láhev tuzemáku, na kterou jsem před chvílí zapomněl!“
„Tak mu ji dej,“ řekne Starý Kmotr. „Má problém obhájit metodiku profesora pana Kaskadéra, který se k nám nedostavil ji obhajovat!“
„Starý Kmotře,“ řekne Kmotr Whisky, „mám zlou zprávu!“
„Že pan premiér, chlap s gulami, rozkopal novináři z bulváru dveře auta poté, co se ho zeptal, zda paní místopředsedkyně jeho strany a našeho parlamentu s ním čeká dítě?“ zeptá se Starý Kmotr. „O tom vím! Dej mu tu láhev a dost!“
Kmotr Whisky odejde. Za chvíli je zpět s láhví tuzemáku.
„Neboj, nezastřelím tě!“ řekne Starý Kmotr Kmotru Automobilovi. „Tady máš láhev tuzemáku, vypij ji a přestaň blbě kecat! Až se vyspíš z opice, projedeš se po naší staré dálnici. Nejen tví ekoteroristé, ale už i páni z ministerstva dopravy přiznávají, že je v havarijním stavu. Někteří neodpovědní novináři ji dokonce nazývají dálnicí smrti. Nezlob se na mě, ale o životě víš houby!“ Dá mu láhev tuzemáku a odejde.
„Děkuji,“ řekne Kmotr Automobil za odcházejícím Starým Kmotrem. Poté láhev otevře a začne ji pít.
„Pije jako Dán,“ řekne sekretářka Kmotra Myš.
Za Starým Kmotrem jde Kmotr Whisky. „Má zpráva je mnohem horší, Starý Kmotře!“
„Co se stalo?“ ptá se Starý Kmotr.
„Rozhlas hlásí, že na Moravě osleplo pět lidí. Odvezli je do nemocnice. Tři z nich jsou prý v ohrožení života! Neví se to jistě, ale údajně krátce předtím pili tuzemák, obohacený o metanol,“ říká Kmotr Whisky.
„Zatraceně!“ řekne Starý Kmotr. „Komu jsi ten tuzemák prodal?“
„Panu Šejdířovi z Moravy!“ odpoví Kmotr Whisky. „Zaplatil na ruku osmdesát procent ceny, za kterou jsme ho koupili, a před čtvrt hodinou si ho odvezl!“
„To by šlo!“ řekne Starý Kmotr. „Pokud není blbej jak poleno, tak po té zprávě o otravě tuzemákem ho dál prodávat nebude!“
Do pracovny Starého Kmotra vstoupí sekretářka Kmotra Myš: „Starý Kmotře, Kmotr Automobil vypil na ex láhev tuzemáku, kterou jsi mu daroval, a poté se zhroutil. Pak se probral a začal vykřikovat, že nevidí!“
„Neumí chlastat!“ vykřikne pan Pidigorila.
„Drž hubu!“ vykřikne Starý Kmotr. „Já říkal hned, že s tím přidáváním metanolu do tuzemáku bude průšvih jak hrom!“
„Co ale s ním máme dělat?“ ptá se sekretářka Kmotra Myš.
„Okamžitě sem zavolejte Kmotra Medika. Po čas, než sem dorazí, mu svažte ruce, dejte roubík do úst, uložte ho na postel do sklepa a přivažte ho k ní,“ říká Starý Kmotr, „Jestli nám tu zemře, tak ho po setmění naložíme do auta, odvezeme a shodíme do přehradního jezera. Ne ale do jezera na staré dálnici, z něhož pije vodu Praha. Poblíž něj jsem měl dnes dopravní nehodu.“
„A když nezemře?“ ptá se Kmotra Myš.
„To teď řešit nebudeme,“ řekne Starý Kmotr. „Až na jednu věc. Jakmile zavoláte Kmotra Medika, zkuste zjistit, jak se dá Kmotrovi Automobilovi pomoci!“
„Po internetu jde zpráva, že známý dopravní expert pan Kaskadér byl nalezen ve svém autě utopený v jezeře vodárenské přehrady, do které se před zraky rybářů skutálel ze staré dálnice poté, co ho nezjištěný automobil jedoucí nepřiměřenou rychlostí naboural a vyhodil přes obrubník!“ říká Kmotr Síť.
„Mlčte!“ vykřikne Starý Kmotr. „Mlčte, nebo budu střílet!“
Autor: JAN ZEMAN
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |