Kocourkovo – náš světoznámý státeček se opět mediálně proslavil. Jaké štěstí, že i při tak malém počtu obyvatel se nejméně každý měsíc najde někdo, kdo svým výjimečným činem vstoupí do dějin. A nejen Kocourkova!
   Vzpomeňme jistého Baudyše, který se pokusil o zásadní zvrat v bojové taktice a to tím, že si každý ministr sestřelí za letu vlastní letadlo i se sebou samým. Bohužel se mu tento výborný a všemi následováníhodný počin nepovedlo dotáhnout do zdárného konce.
   Vzpomeňme ředitele naší banky, který, když jí řádně zasolil a dovedl ke krachu vytunelováním, byl vyhozen na dlažbu s pouhými miliony odstupného a banka pak dostala miliardy ke své asanaci. Nutno popravdě přiznat, že se onen finanční ústav zcela po kocourkovském právu daňovým poplatníkům náležitě odvděčil. Bere od nich, za jimi uložené peníze stále větší poplatky a úroky. Na druhou stranu banka sama vyplácí drobným střadatelům úroky ve výši haléřů, nejvýše korun, čímž jim vlastně pomáhá, neboť oni již nemusí platit státu 15procentní daň z úroků.
   Štěstí, že se již nikdy nemohou vrátit doby, kdy peníze uložené ve spořitelně pouze narůstaly a nikoho ani ve snu nenapadlo něco jiného, natožpak dokonce, že by mohl ze dne na den přijít o celý vklad bez náhrady, a pak slyšet od ministra financí bonmot, že jen hlupák si dá peníze do neprověřené záložny v době, kdy ministr financí i poslední bezdomovec mají přece naprosto stejný přístup k informacím kolem bankovního sektoru.
   Vzpomeňme šikovného podnikatele, který získal stovky bytů po pár tisících a nyní ty samé prodává za miliony a z těchto peněz financuje volební kampaně těch, co mu k majetečku pomohli či jej pomohou ještě rozhojnit.
   Vzpomeňme jisté »referendum«, v němž na každou odpověď naskočí »ANO«. Již se těším na elektronické parlamentní volby, neboť jejich výsledek bude vytištěn nejméně měsíc před jejich průběhem, a proto se ani nebudou muset konat, čímž se zas ušetří nějaký ten stomilionek, aby si jej mohli rozebrat šikovní vládnoucí politici a jejich nejbližší!
   Vzpomeňme naplnění jakéhokoliv předvolebního slibu... plzeňská práva... A bylo by těch příkladů – jen nejmarkantnějších – stovky. Přestaňme proto vzpomínat a vraťme se k naší »Blance«.
   Protrhla se již potřetí. A zas, jak je to v Kocourkově již tradiční, nikdo se nepřizná k sebemenší odpovědnosti. Ale vlastně mají oni fiškusové tentokrát naprostou pravdu. Vždyť je to i proti všem zákonům přírody, aby dvakrát deflorovaná, mohla být zbavena panenství ještě potřetí. Za to opravdu nemůže být nikdo zodpovědný!
   A tak si dovoluji poradit to nejlepší řešení. Onen bagrista přežil zával jakoby zázrakem. Nebyl to však zázrak! Byl to jasný pokyn shůry: »Hle, zde jest viník všeho!«
   Proč dál hledat, pátrat, čenichat? Nač sestavovat další a další komise, které budou přezkoumávat práci komisí předchozích? Proč obviňovat naprosto nevinné primátory či radní, kteří za svou práci berou pouhé statisíce měsíčně a tudíž po nich nemáme sebemenší právo vyžadovat jakoukoliv odpovědnost na rozdíl od pokladní se sedmitisícovým příjmem, kterou si případný »maňas« zaplatí do poslední koruny. Pan primátor se musí přeci hlavně soustředit na předvolební boj, ve kterém naslibuje občanům, co všechno pro ně udělá, a proto samozřejmě pro ně nyní nemůže dělat vůbec nic! Vlastně může a dělá: vzletně deklamujíc žádá potrestání viníků.
   Když jsem ho tak viděl, myslím, že by z fleku vyhrál cenu Thálie anebo přinejmenším by mohl obsadit jednu z rolí v Prodané nevěstě v Národním divadle, že neuhodnete, kterou? Ale on, přes své nepřekonatelné nadání dělá právě jen toho primátora a jde z průseru do průseru. Jako ostatně všichni ti super odborníci v nejvyšších funkcích!
   Žijeme přeci v Kocourkovu!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]