To jsem rád, že vás zase slyším, pane Veselý. Tak co, jaký máte pocit?
   No že jste konečně Evropan. Jste si nevšiml? Jste kvalitativně úplně jiný člověk. Víte vůbec, co všechno dneska již můžete?
   Podívejte se, státní dluh samozřejmě splatit nemůžete, ten zaplatit musíte. To za prvé. A za druhé: Sto tisíc, prosím vás, co je to pro vás?
   Já vás chápu, ale zkuste se na to dívat očima rodin, kde mají tři i více dětí plus dědečka a tetu Manču, jako například vedle Navrátilovi. Ti aby se doslova zbláznili, pane Veselý, na ty vychází skoro milión ze státního dluhu.
   Bilión zatím. Ale za takových pět šest let už to můžou být bilióny dva nebo tři, a tolik lidí, aby to mohli splatit, v Čechách ani nežije.
   Jenomže těch, co na to mají, je málo, pane Veselý. To já bych měl jiné řešení.
   Prosím? Já bych zvýšil počet těch, co berou měsíčně sto tisíc a více. Bankéři, politici, prostitutky. Všechny bych zdesateronásobil a pak jim napařil 90% daň z příjmu.
   A proč by to nemělo jít, prosím vás? To chce akorát najít odvahu, jít do té banky a říct jim helejte, najmenujte mě taky do nějaké rady, to je fuk jaké, třeba dozorčí, ne?
   Anebo víte co? Napište mě na kandidátku, to je fuk jaké partaje. Levicová jako pravicová, to máte teď stejně prašť jako uhoď.
   No a když nic z toho nevyjde, tak vám přidělí postel na pokoji číslo 13 u silnice číslo E5.
   Pane Veselý, to je jediná reforma veřejných financí, jakou se dá v pohodě splatit jakýkoliv státní dluh.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)