DĚJINY PORNOGRAFIE V DATECH Vladimíra Poštulky (vydalo nakladatelství XYZ v prosinci 2007) nejsou rozhodně potěšením pro čtenáře, kteří stydlivě odvracejí tvář od ženského těla. Jsou však důstojným příspěvkem k tématice, která už zdaleka není - a ve skutečnosti nikdy nebyla - tabu. Poskytují množství zajímavých informací o projevech erotiky od pravěku po současnost, doplněných ilustracemi a fotografiemi. Autor téma sexu zasazuje do širokého kontextu; díky chronologickému řazení máme možnost sledovat vývoj erotického zobrazování od výtvarného umění přes literaturu až k počátkům fotografie a k převratnému vynálezu filmu. Zároveň se však na cestě staletími dozvídáme o sexuálních rituálech, prvních erotických pomůckách, antikoncepci, různých podobách prostituce i o kulturních rozdílech v pojetí sexu. A co by to bylo za dějiny, kdyby neuvedly také něco ze soukromého života slavných panovníků a umělců a jejich milenek! Zaujalo mne protivenství proti autorům nahoty ženského těla; za jednu ze svých kreseb byl například talentovaný malíř Egon Schiele vězněn. Ani malířka Toyen to neměla se svými kresbami snadné, často totiž kreslila obrázky s erotickými náměty. Stejně to neměl snadné malíř Jindřich Štýrský se svými ilustracemi k Halasově básni Stařec a děvky, který báseň raději vydal jako soukromý tisk. Ten však nesměl být distribuován veřejně. Za stejných podmínek vydal knihu karikatur a peprných příběhů pod názvem Ruské lidové erotické povídky, shromážděných ruským folkloristou Alexandrem Nikolajevičem Afanasjevem. Jeho kniha na počátku dvacátého století nesměla v Rusku spatřit světlo světa. Publikaci nakonec připravil u nás spisovatel František Kadlec ve spolupráci s kreslířem Františkem Bidlem, silně levicově a komunisticky orientovaným umělcem.
   Tématu na konci života nemohl odolat ani Pablo Picasso: namaloval malíře a modelku jako sexuální partnery.
   V šedesátých letech minulého století si redakce časopisu My 68 usmyslela, že uveřejní přes dvě strany uměleckou fotografii, akt mladé krásné dívky, ležící na břehu třeboňského rybníka Svět. Musel jsem s tímto snímkem z rozhodnutí redakční rady před zveřejněním běžet k nejvyššímu tehdejšímu ideologovi země - k Jiřímu Hendrychovi, aby se vyjádřil! Fotografie se mu moc líbila, nakonec padlo jediné resumé: hoďte před tu krásku rákos! Toto rozhodnutí jsem sdělil tehdejšímu šéfredaktorovi Jaroslavu Kokoškovi. S vodním rákosem krása nahého ženského těla nakonec vyšla. Bylo to v době, kdy jsem se v ateliéru mistra Karla Svolinského seznamoval s jeho novými silně erotickými kresbami, nad nimiž jsem se jako mladý muž rděl. Soukromému tisku Karla Sýse a Josefa Velčovského Anděl s chlupatým mečem aneb Nedělní chvilka poezie jsem se už ani očima nevyhýbal. K půvabným dílům mé knihovny dodneška určitě patří Lukáš Vačnatec v překladu Lubomíra Feldeka (údajně dílo Alexandra S. Puškina) s neopakovatelnými ilustracemi malíře a grafika Zdeňka Mézla.
   Vladimír Poštulka se ve své nové knize nedotýká všeho ze zvoleného obsahu erotiky; přesto nás zve do oblasti, která není z kulturního dědictví vyčleněna. Jenom snobská výlučnost a někdy i politická diktatura a puritánství v nás od něho odvrací hlavu a oči.
   Zbytečně, vždyť erotika v lidském životě hraje jednu z hlavních rolí. A je-li život těžší než jindy - o to dvakrát více. Důležité je umět s ní mravně zacházet a kulturně ji objevovat. Knize Vladimíra Poštulky Dějiny pornografie v datech se to podařilo.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]