JIŘÍ MIKULA, MALÍŘ A SPISOVATEL

   Máte v šuplíku nějaké rukopisy, které se vám nedaří vydat?
   Mrzí mne nedokončená tetralogie o českém pravěku pro mládež, za kterou jsem sklízel soutěžní ceny v Albatrosu. Zuby machairodů o čtvrtohorách a Kly mastodontů o třetihorách vyšly ve dvacetitisícových nákladech a byly za kvartál rozprodány. Nerušte ještěry - o druhohorách - se již tiskly a Záhada centra X o vesmíru byla redakčně připravena k tisku; avšak autora i oceněné dílo postihla sametová čistka. Rozešli jsme se v oboustranném pochopení a v dobrém: s vrácenými rukopisy a ilustracemi jsem podle smlouvy obdržel 2/3 honoráře a tím zájem o moji autorskou osobu skončil. Přitom jsem byl řadu let členem jejich výtvarných a edičních rad...

   Jaké zkušenosti máte s nakladateli? Můžete vylíčit své potíže, či naopak dobré zážitky?
   Nebyly skvělé ani za normalizační éry: prosazení posléze nakladatelsky oceněné knihy Říp, hora v jezeru trvalo několik roků pro nedůvěru v Panoramě, že bude prodejně úspěšná. Podobné průtahy tamtéž řadu let zdržovaly můj a Sýsův titul Pražské korzo, kde soubor mých fotografií doprovodil verši básník - neustále jistým kritikem napadaný v tisku a tím i před ÚV KSČ jako »poeta vaginálního vidění, špinící čistou tvář socialistického umění«. Tím knihu opatrnicky zdrželi do sametového období, až se celý trh - na první měsíce - stal neprůchodným, odepsaným; teprve později opanovaly dočasně pole tituly dizidentů, emigrantů, západní překladovky. U autora levicových názorů nepadalo v úvahu, že bych se někde dovolal sponzora, natožpak nakladatele! Za třináct roků jsem se jen jednou pokusil dostat na svět příležitostný titul 100 X PRAVĚK OBRAZEM vlastním nákladem a byl to horor s anabází: 400 kousků barevného náčrtníkového rozsahu a obsahu přišlo - pochopitelně bez honorářů - v tisku a reprodukci na 160 000 Kč! Při nabídce v knihkupectvích se svazek líbil, leč po nahlédnutí do nějakých seznamů a ověřování mobilem - nevím kde - zájem pohasl. Jinde požadovali živnostenský list, který jako jednorázový autor-důchodce pochopitelně nevlastním. Nebýt opory ve Futuře, nerozšířil bych ani stovku mezi přátele a příznivce. Asi třicet kousků jsem rozeslal zdarma autoritám z řad špiček našich archeologických a ostatních přírodních věd: jejich neobyčejně kladný ohlas mi byl jedinou, avšak rozhodnou pozitivní odměnou!

   Knižní trh je velmi dobře zásoben všemožnými tituly různých žánrů. Česká literatura však, až na několik spisovatelů, má mezi nimi slabé zastoupení, dokonce chybí řada mnoha skvělých našich autorů. V čem vidíte příčinu faktu, že čeští nakladatelé nevydávají český autory?
   Protože jde o knižní trh kapitalistický, orientovaný výlučně na zisk. Kniha je zbožím, které ho musí přinášet. A to za každou cenu, za pomoci masivní masmediální reklamy. Ta je kompletně v rukou vládnoucí pravice. Pokud televize a rozhlas programem prosívají tituly a autory režimu libé, nemá levicový autor, ani jeho poezie či beletrie, šanci. Veškerý tisk je zcela v nečeském držení, kde kromě pěti free boys - masmédii uznávaných a ekonomicky lukrativních autorských celebrit trhu - ostatní desítky autorů - bez placené menažérské záštity - sotva dojdou pozornosti. A to nehovořím o pokleslých obsahových atributech, kterými konfekční tituly musí nadbíhat perverzí lačným konzumentům. Nepodřizují se snad tomu »tlaku spotřebitele« i seriózní autoři? Ale i to je jim málo platné.
   Protože ostatní kategorie zboží už dávno vstoupily do globálních řetězců hamburgerové potravy těla, i duši reklamou zmasírovaných současníků postačí příjemně lechtivá Jackie Collinsová. A dětem celosvětově infikovaná Joanne Rowlingová. Totálně zpopularizovaný Harry Potter musí porazit Tolkiena, ostatní tituloví soupeři jsou bezvýznamní. Stačí sledovat i naši malou tuzemskou kulturní scénu: kolik zdejších - spíš žvástalů než kritiků - z fenoménu »Bradavice« tyje; kolik řádků byť i »kritických«, napíší! Jen odpadková, menažéry objednaná »pozornost« se věnuje domácí produkci: třeba nedávným výronům erotických sebevýpovědí nezralých dcerunek lepší »in« společnosti. Ony se přece tak rády líčí nemravné po vzoru Dětí ze stanice ZOO nebo Prezydenta Krokadýlů... Cožpak je dnešku potřeba Páralů, Hrabalů, ne-li dokonce Fuksů? Už ani ten Kohout nezakokrhá!

   Měli byste nějaké náměty, jak podpořit vydávání české literatury, klasické a současné?
   Autorům nezbývá než:
   a/ trpělivě čekat, až se nenásilně změní režim kapitalismu,
   b/ nebo zvládnout metodiku rychlého zbohatnutí jinou profesí,
   c/ v kladném případě se stát sami sobě mecenáši,
   d/ v záporném případě přežít jako autoři za první republiky: jak známo i sám Karel Schulz se přiživoval psaním Rodokapsů. Proč by nemohl současný literát produkovat tržně říznou pornografii a bokem - jako zájmovou činnost - pěstovat vážnější formy literatury?
   Dobrý příklad, jak šířit českou klasiku, nám dala nedávná repríza seriálu Jiráskova F. L. Věka: ve věku automobilů by to šlo rychleji i pohodlněji. Ale bez televize sotva.
   I tvorba do šuplíku může mít svůj půvab, když nabude podoby soudobých samizdatů, množených a zasílaných přátelům!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]