Dr. Paul Craig Roberts je jistě zajímavá osobnost. Svého času totiž působil jako asistent amerického ministra financí. Bylo to v éře prezidenta Reagana, kdy se on (tedy P. C. Roberts) jako renomovaný ekonom velmi angažoval ve prospěch takzvané reaganomiky - tedy onoho našimi pravicovými politiky opěvovaného „zázračného“ ekonomického systému, který mimochodem také odstartoval masový růst schodku federálního rozpočtu, s kterým si dodnes v USA nevědí rady. A to vše v zájmu amerického vojenskoprůmyslového komplexu a nejbohatších kruhů. Stačí totiž připomenout obrovské - v době míru vlastně vůbec nevídané - náklady na zbrojení, které se ve Spojených státech (nikým neohrožovaných!!!) v letech 1981 až 1985 zvýšily o 40 %!!! A také nutno připomenout záměrně nastavené snížení daní ve prospěch kormidelníků velkého kapitálu, a to především takovým způsobem, že u nejvyšší příjmové skupiny došlo k jejich poklesu ze 70 % na 28 % během sedmi let!!!
   Od doby, kdy Dr. Roberts působil ve službách Reaganovy vlády, ovšem již uplynulo hodně vody. A také nastaly takové převratné změny ve vývoji (doma v USA i ve světě), že tento vnímavý muž nemohl nepřemýšlet a nereagovat. Ve svém názorovém kvasu musel jistě hodně věcí přehodnotit, ba překousnout. Jak jinak si vysvětlit, že se posléze začal v americkém tisku kriticky vyjadřovat jak vůči politice Republikánů (versus Bush mladší), tak i vůči politice Demokratů (versus Obama).
   Za všechny příklady stačí uvést jeho nesouhlas s intervencí do Iráku a zejména s tím, co tomu předcházelo, tedy s manipulací kolem zničení dvojice budov Světového obchodního centra v New Yorku. „Začal jsem argumentovat tím, co víme a co je nevyvratitelným vědeckým faktem. Víme, že je zcela vyloučeno, aby se nějaká budova, a tím spíše budova s pevným ocelovým skeletem, zhroutila rychlostí volného pádu jako nějaký ´lívanec´. Tudíž zůstává nespornou skutečností,
   že oficiální vysvětlení o kolapsu budov Světového obchodního centra je falešné... Jelikož tento zatraceně nevyvratitelný fakt nebyl vyšetřen, tak byl volný prostor vyplněn jen spekulacemi a ´konspiračními teoriemi´“.
   Tak se Dr. Roberts vyjádřil ve svém článku What We Know and Don´t Know About 9/11 (Co víme a nevíme o 11. září), který byl uveřejněn 16. srpna 2006 na stránkách Information Clearing House.
   Americký ekonom a publicista, o němž je řeč, se v této souvislosti velmi pádně vyjadřuje také o amerických sdělovacích prostředcích. Například ve svém vystoupení v Counterpunch (6. února 2006) uvádí: „Každý, kdo spoléhá na tištěné, televizní a pravicová rozhlasová média je totálně dezinformován. Bushova administrativa se stalo se facto ministerstvem propagandy... Američané, spoléhající se na zcela zkorumpovaná média, nemají vůbec žádné ponětí o tom, co se skutečně děje ve světě a ještě méně, co se odehrává doma.“
   Nezajímavé jistě nejsou Robertsovy názory, ani pokud jde o současné dění ve světě a samozřejmě v jeho rodné zemi. Podívejme se na postoje, jaké zaujímá vůči tak významným pojmům, které sám chápe jako vztah americké demokracie a oligarchie. Ve svém pořadu Video Interview, uveřejněném 23. května 2011 na MF Global Dr. Roberts říká: „Západ se pyšní, že představuje světový standard, že je demokracií. Ale výsledky takové demokracie nejsou nikde vidět. Ani v Řecku, ani v Irsku a ani ve Velké Británii. Jediné výsledky jsou vždy takové, že trestáni jsou nevinní a odměňováni jsou provinilí. A to je ten důvod, proč jsou Řekové v ulicích a proč protestují. Na celém světě není vidět žádná demokracie, funguje pouze oligarchie. Některé z menších středoevropských zemí dokonce nejsou vedeny vlastními vládami, protože jsou řízeny z Wall Streetu. Jsme konfrontováni s věru podivnou situací. Myslíme si, že my, na Západě, máme demokracii a držíme hlavy hodně vysoko, démonizujeme Čínu, mluvíme o Rusku jako o mafiánském státu, posuzujeme Araby a tak dále, ale kde je ta demokracie zde, u nás?“
   Padlo slovo i o Arabech. Robertsův zájem o vývoj v tomto světě je jistě intenzivní. Platí to i o jeho aktuálním hodnocení událostí v Libyi. V červencovém vydání kanadského magazínu Northstar Compass, který vychází v Torontu, je zveřejněn jeho interview, který následuje v doslovném překladu:
   Northstar: „Co si myslíte o roli, jakou ve stávající válce v Libyi sehrává Itálie?“
   Roberts: „Itálie je americkým loutkovým státem a udělá vždy to, co jí Washington řekne.“
   Northstar: „Jaký je váš názor na to, že Itálie, kromě dalších spojenců USA, dodává zbraně rebelům?“
   Roberts: „Rada bezpečnosti OSN rozhodla pouze o bezletové zóně, což znamená, že šlo o zastavení aktivit libyjských vzdušných sil. Vůbec to však neznamená, že tam mohou země NATO přijít a bombardovat a poskytovat pomoc rebelům.
   Zastávám názor, že v Libyi neprobíhá žádná legitimní revolta. Jde o operaci CIA a současné administrativy USA s cílem dostat Čínu a Rusko z Libye, protože tyto dvě rychle rostoucí kapitalistické země investovaly značné prostředky do výzkumu energetických surovin, stejně jako do dalších dvou arabských zemí v regionu. Washington je rovněž velmi znepokojen zprávou Mezinárodního měnového fondu, že vzmáhající se kapitalistická Čína se během pěti let stane
   ekonomickou mocností číslo 1.
   Takzvaná rebelie sponzorovaná z USA je unikátní záležitostí. Nekonala se v hlavním městě a to, že se z ní stala ozbrojená rebelie, neodpovídá charakteru žádných jiných protestů v arabském světě.“
   Northstar: „Jaký je konečný cíl Washingtonu?“
   Roberts: „Oddělit bohatý ropný region od ostatních částí Libye za přítomnosti amerických pozemních sil a dostat odtud pryč čínské investice a samotného Kaddáfího a rozdělit zemi. Washington by pak mohl postupovat dále do Sýrie, kde Rusko má velkou námořní základnu s jejich letadlovými loďmi. Washington si vůbec nepřeje přítomnost ruského námořnictva ve Středozemním moři.“
   Northstar: „Jaké poučení si z toho všeho vzal Washington?“
   Roberts: „Velmi rychle se poučil, že protesty arabské veřejnosti v Egyptě, Tunisku a Bahrajnu lze využít jako pláštíku, za který je možno se schovat, zatímco Čína a Rusko budou vypuzeny ze Středomoří - takže USA budou zaujímat exkluzivní pozici v tomto životně významném regionu.
   A právě o to jde! Vůbec se jistě nejedná o humanitární věci. Jak vlastně mohou mít Američané něco společného s humanitárními záležitostmi, když trvale bombardují a zabíjejí lidi v Pákistánu, Afghánistánu, Iráku a jinde? Říkám to znovu - toto všechno nemá absolutně vůbec nic společného s žádnou humanitární akcí.“

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]