V Ralské pahorkatině v údolí řeky Ploučnice se mluví o městečku Mimoň již od 14. století, ale teprve v rozpuku 21. století se jméno města, avšak s malým písmenem na začátku, začalo používat k otitulkování osoby, která je jaksi mimo dění, mimo mísu, prostě se díky svému myšlenkovému zdlouhavému procesu stala mimoněm. Novotvar mimoň skloňuje převelice často omladina a jeho opakem je anglické slůvko cool označující bytost, která naopak nezaostala a je zkrátka "in", i když takto označená osoba často spíš připomíná tvrdolína - kůl v plotě. Mimoň se tak snadno proměňuje v cool a naopak. Bude zajisté třeba uvést pár příkladů ze žhavé současnosti, a snad nás přitom zamrzí zneužívání názvu města, které si v toku dějin užilo všelijakých neplech ažaž.
   Mimoň je například ten, kdo nevydrží nářez decibelů na technosešlostech. Buďte cool a bordel vám přestane vadit!
   A co takový zemědělský tvrdolín z pražského magistrátu, pardon cool, znalý chodu divadelních scén? Neproměnil se v kůl trčící na vyoraném brambořišti? Zajisté si společně s vrchním magistrátním náčelníkem Velké oko poradí i v případě národního útulku pro knížky. Kdo stojí chvíli opodál, mimoněm se stal...
   Mrcha čas je nejlepším hodnotitelem uměleckého díla. Prý si dobré umění na sebe vydělá samo, řekl bývalý stranický soukmenovec již zmíněného pražského radního přes kulturu, navštěvuje klimatologické sešlosti po světě v rámci své prezidentské funkce. Co na tom, že obrazy jednoho malíře, co si uřízl ucho, se dnes prodávají za miliony, když on sám za svého života neprodal ani jeden obraz. Asi nemaloval moc dobře... Celá Francie je zase u vytržení nad fotografickým dílem Atgeta, v němž autor zachytil dnes už zmizelou Paříž. Umění ho neuživilo a on zemřel v bídě...
   Arogantní a převelice ješitní lidé, co teď z prezidentské židle radí už i Evropě, jsou pro někoho cool, byť nemívají rádi vtipkování, a proto u nich nejsou v oblibě tisíckrát hrané kusy o Járovi Cimrmanovi. I ten byl nakonec mimoň, vždyť i s tou Eiffelovkou ho někdo předběhl... Válečník Napoleon Bonaparte toužil, aby byl jeho dvůr vážen a nebyl lidem pro posměch. Dnešním sloganem řečeno - aby jeho dvůr nebyl mimoň... Vtipkování neměl totiž Napoleon vůbec rád a na vážnosti ve veřejném mínění mu měl dodávat právě jen dvůr. Jako by už tenkrát tušil, mimoň jeden, jaké vážnosti nabude naše parlamentní sešlost při letošní prezidentské volební taškařici!
   Současná divadelní přetahovaná (nebo utahovaná?) jako by korespondovala s úžasným nápadem - téměř ve stylu cool - jiného radního, toužícího po svém oživit Střelecký ostrov. Na řadu má podle něj přijít výstavba další Praze chybějící kavárny, a rovněž přístaviště, čímž prý odtud vyžene pod mostem vegetující páchnoucí lidské figury, které na Václavském náměstí nevadí. Tahle stavba se zatím pozdržela. Jeho poněkud divný návrh na výtah z mostu pro postižené osoby sloužící k návštěvě ostrova neoslovil pražské památkáře, i když ti bývají také často umlčováni producenty betonu.
   Střelecký ostrov byl již od 14. století osídlen lučištníky a střelci z kuší, ale také se výrazně zapsal do dějin země. Býval i místem setkávání řemeslníků a lidí práce, kteří odtud prvně vyšli do slavnostního průvodu, jenž inspiroval Jana Nerudu k napsání fejetonu První máj 1890. A o osm let dříve na ostrově proběhl 1. všesokolský slet pod vedením samotného Miroslava Tyrše.
   Zmíněný magistrátní cool, co najednou urychleně myslí i na invalidy, na ně měl myslet už dřív. Třeba s výtahy v metru, jenže ty chybí i jinde. Zřejmě tenkrát ještě nebyl ve funkci, takže byl mimoň.
   Opravdu, betonová lobby dokáže svým produktem vedle přehrad naplnit i mnohé ucho. Lidé se zabetonovanýma ušima, co jsou cool, přisuzují městu Mimoň výraz, za který nemůže. Každá doba má své erární šašky. Cool versus mimoň...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]