Když roku 2005 vydal Libor Knězek své podrobné zasvěcené „čtení o životě a tvorbě Josefa Kalusa“ Z hor mne nikdo nevyláká..., mohlo se zdát, že se tou jubilejně načasovanou knihou o 224 stranách (150 let od narození „valašského slavíka“) nadlouho uzavírá příležitost čtenářského návratu k osobnosti a dílu básníka, jehož některé knihy sice vycházely i v Praze a jinde v Čechách, ale své čtenářské zázemí si vydobyl a poměrně dlouho udržel hlavně v rodném kraji. Frenštátský sourodák Josefa Kaluse Libor Knězek, nepokojný strážce pokladu a pomyslného panteonu valašské a slezské slovesnosti, připravil koncem loňského a začátkem předloňského roku k vydání dvě drobné knížky, jimiž si Josef Kalus může možná najít čtenáře i dnes: VALAŠSKÉ VÁNOČNÍ LEGENDY (Veronika a Město Frenštát p. R., sv. 1 Edice Zlatobýl, prosinec 2009) a VALAŠSKÝ KRÁL (vydalo Valašské království s.r.o., Frenštát p. R., leden 2008). Obě – a to už je úcty a obdivu hodná frenštátská a Knězkova tradice a norma – jsou nejenom textově pečlivé edice, ale vynikají i pozoruhodnou grafickou úpravou a ilustracemi. Do Valašského krále zařadil editor osm půvabných dřevorytů Jožky Barucha (1894-1966), mj. ilustrátora některých bezručovských a jiných bibliofilií, Valašské vánoční legendy, souborné vydání, jsou proloženy snímky figurek frenštátského řezbáře (hlavně betlémů) Josefa Knězka (1908-1969). Obě knížky skýtají čtenáři v nervózním hektickém čase zážitek pokojného života, pohody a nepůsobí vůbec nějak prošle, protivně archaicky. Vděčí za to své nezdobičské prosté dikci, v podstatě nerudovské i s nerudovským humorem. Nenavnadím čtenáře už třeba začátkem Bači, první části Valašského krále?
   „Cestoval jednou horami / král s pěti svými dcerami, / byl statný, zachovalý kmet, / chtěl princkám ukázati svět. // Na večer přišli k salaši / bača tam seděl při kaši, / hned místo hostům udělal, / s princkami za stůl used král...“
   Králi a dcerám kaše zachutná, bača by měl podle krále za ní dostat řád, pak se král s dcerami skvostně vyspí ve slámě, a to vše dělá, jak říká bača, „horský vzduch“. Z Kalusových veršů ten svěží horský vzduch nevyvanul a Liboru Knězkovi dík za to, že nám to svými edicemi připomíná.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)