Nakladatelství Fragment, s.r.o., se dalo do vydávání populárně naučných knížek „pro dospělé“. Vyšel tu mj. Zpěvník Wabiho Daňka, a mají tu vyjít, nebo již vyšly, další rozplánované zpěvníky (Ivan Mládek, Jaroslav Uhlíř – Zdeněk Svěrák, Pavel Dobeš, Jan Nedvěd, Petr Hapka – Michal Horáček).
   Před sebou tedy máme ZPĚVNÍK WABIHO DAŇKA, který vytvořil řadu originálních autorských písniček.
   Psát dnes trampské písničky je zajisté unikátní jev. Ne že by nebyli zájemci, ale tramping se zásadně změnil od 20. let, kdy vznikl. A není to jen ve změně životního prostředí, lidských sídel, ale je to i ve všech proměnách trampského putování světem. Wabi Daněk je si toho vědom, a tak například pěje v čísle Co dál, brácho (s. 8–9): „Kam se schováš, brácho, kam hlavu dáš / až zásluhou aut a devizových kont / ti všichni dobří lidi zmizí jako dým / co brácho, s tím, hmm, co s tím?“ Přesto však neztrácí dobrou mysl a optimismus, když hned nato navazuje, že „dobří lidi nejsou pára, / tomu nevěřím, že zmiznou jako dým, / že peníze je v darebáky promění, /a kdyby jednou snad, tak radši prášky pro spaní - /sladký dřímání, /spánek beze snů dva metry pod zemí, / bez snění, hmm…“ Ono by to však asi nebylo jen spaní pod zemí, neboť i pohřebnictví se změnilo a mění, byť i pohřby žehem nejsou tím, co bývaly.
   Věříme tomu, že autor si „ochutnal“ život jako řidič u záchranné služby, a že prošel mnoha univerzitami života, leč nicméně i dnes by se jen ojediněle setkával se stopaři, které by mohl svézt. A to nemluvím o klubech táborových ohňů, o místech, která si ohradili a zabrali soukromí majitelé půdy, aniž by měli ohled na táborníky starých časů, co napodobovali tuláky po amerických prériích.
   Ono i v začátcích našeho trampingu to šustilo namnoze papírem, a čím dál tím víc i mnozí zastánci takového příklonu k přírodě cítili, jak se vlastně doba i životní styl proměňují. Příkladem by byly i písničky zpívané třeba Václavem Neckářem, Waldemarem Matuškou nebo i Karlem Gottem. Wabi Daněk to všechno ví a přizpůsobuje se tomu, možná i z jeho textů cítíme vanutí jakéhosi stesku po dřívějších časech. V knize bychom našli řadu docela povedených textů na toto téma, třeba Cesty v bažinách. A podobných příkladů bychom mohli uvést mnohem víc. Vůbec se zdá, že Wabi Daněk je úspěšný tam, kde propadl jisté hravosti, a tato jeho čísla pak nabývají poetické síly.
   Snad je přehnané, že jeho Rosa na kolejích se vydává za „trampskou hymnu“, možná takové označení „sedí“ jen ve vztahu k současným jeho stoupencům.
   Trampské písničky i z dávné minulosti mívaly silný politický smysl, ten se ovšem časem vytrácí, jak se mění generace (viz V+W: Babička Mary). Je tedy možné, že takové oslabování zažijí i Daňkovy písně.
   Kniha je užitečná těm, kdo jsou muzikální; vedle textů jsou v ní publikovány i notové záznamy. Proto také skutečný užitek z ní mohou mít ti, kdož spojují texty s melodiemi. A také ti, kdož se dovedou zamyslet nad proměnami člověka i krajiny.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)