Nedávno byl vydán druhý díl slovníkové příručky k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století LITERATURA S HVĚZDOU DAVIDOVOU. Dílo autorského kolektivu pod vedením Alexeje Mikuláška, Jany Švábové a Antonína B. Schulze představuje další osobnosti, které "podstatným způsobem zasáhly do vývoje sledovaného česko-židovsko-německého literárního společenství uplynulých dvou století" (viz str. 8). Kromě autorských hesel představuje rovněž zevrubně časopisy spojené s problematikou. Hesla jsou řazena abecedně - první analýza je věnována Českým listům, čtrnáctideníku vycházejícímu od r. 1916; autor hesla pod značkou -amk- mapuje nejzajímavější vydané texty (viz např. recenzi Olbrachtova Žaláře nejtemnějšího z pera vydavatele listů Viktora Vohryzka či ukázky z novodobé české literatury - verše J. Nerudy, J. S. Machara). Z uvedeného je patrné, že obě kultury (česká i židovská) v podstatě úzce spolupracovaly, případně se alespoň navzájem tolerovaly. V knize jsou prezentováni také mnozí čeští klasikové nežidovského původu (Marie Majerová, St. K. Neumann, Vladislav Vančura, František Halas, Arne Novák, Jan Herben, Jan Neruda), autoři hesel se v tomto případě omezují na podrobnou analýzu děl reflektujících židovské téma. Nesuplují tedy oficiální literární příručky (což autorský kolektiv ostatně odmítá), nabízejí nové a originální vidění známých autorů, odhalují (jako v případě J. Nerudy a S. K. Neumanna) jejich polemický vztah k židovskému etniku v Čechách.
   Lexikon (stejně jako v případě 1. dílu) představuje také autory pro dnešního čtenáře neznámé (protože se o nich mlčelo a mlčí; naprosto ostudný je nezájem o osobnost profesora Univerzity Karlovy, zakladatele české literární germanoslavistiky a vědce světového věhlasu Arnošta Viléma Krause, jehož badatelský zájem se soustřeďoval na starší českou literaturu a její působení na německou kulturu v Čechách). Mnozí autoři jsou znovuobjevováni, jako např. "svérázný filosof, spisovatel, novinář, vydavatel a překladatel, stoupenec T. G. Masaryka Viktor Vohryzek, po r. 1945 zcela zapomenutý, autor překladu Havlíčkova Křestu svatého Vladimíra do německého jazyka aj., či Ladislav Mňačko, česko-slovenský, resp. slovensko-český publicista, spisovatel, scenárista, dramatik, básník, kterého židovské téma velice vzrušovalo, ovšem po autorově emigraci do Rakouska nebyla jeho díla v Československu vydávána a ignorována také v literárních učebnicích. Nelze v této souvislosti nezmínit básnířku a prozaičku, "mimořádný talent nové české literatury" (viz str. 14), Evu Frantinovou (publikuje od r. 1979 sbírky básní a básnických próz, např. Prstem po mapě těla, 1999, Kosti jsou vrženy, 2000). Její tvorba těžící také ze zkušeností židovských předků čeká na důstojné kritické zhodnocení. Značka -amk- představuje dalšího výjimečného autora publikujícího pod pseudonymem Ravik (od r. 1966 čítá jeho tvorba cca 50 prací, další čekají na vydání), jehož tvorbu kritici namnoze ignorují a v oficiálních příručkách není uveden. Několik hesel pod značkou -švá- představuje osobnosti židovského původu píšící německy (v tomto jazyce je také citovaná bibliografie a často i literatura o autorovi). Texty "objevují" a podrobně analyzují s uvedením zajímavých detailů tvorbu Rudolfa Glasera, Salomona Kohna, Davida Kuha, Felixe Norka, Wolfa Paschelese, vydavatele originální sbírky židovských pověstí, pohádek a příběhů Sippurim. Autor hesla pod toutéž šifrou obsáhle komentuje všechna vydání sbírky, která inspirovala mnoho česky píšících umělců (A. Jirásek některé zařadil do Starých pověstí českých).
   Autory jednotlivých hesel a redakcí slovníku (A. Mikulášek je mylně ztotožňován s "redakcí" v tiráži knihy) byly provedeny pečlivé stránkové korektury (včetně stylizačních a faktografických úprav), z nichž mnohé nebyly zaneseny do knižní podoby (vinou nakladatelství). Je škoda, že podobně jako 1. díl ani druhý díl slovníkové příručky nemá odpovědného jazykového redaktora. Utrpěla tím jazyková úroveň textu, v němž se objevují nejenom klasické nedostatky (např. záměna nebo vynechání písmen, viz např. str. 80 - 5 x !), také hrubé pravopisné chyby (shoda podmětu s přísudkem - viz např. str. 6: "Mnozí českožidovští spisovatelé byly zavražděni, mnozí však přežili v exilu..." aj.), některé názvy nejsou v textu vyznačeny kurzívou, dochází k záměně velkých a malých písmen (str. 231 - "němci"), na str. 85 je 2 x nesprávně uveden letopočet (místo r. 1852 r. 1952), dochází ke komolení celých obratů (str. 221: "jehož novelu .....vyšel..."), u 42 jmen není v rejstříku uvedena paginace. Nezmiňujeme se o chybné interpunkci, grafickém uvedení citátů, to jsou textové nedostatky, se kterými se v dnešní knižní produkci setkáváme běžně.
   Uvedené skutečnosti ovšem nikterak nesnižují vysokou informativní hodnotu lexikonu, jehož uvedení na knižní trh uvítají jistě nejen osobnosti z řad literárních vědců, ale také učitelé a studenti všech stupňů škol, kterým usnadní přípravu na jakoukoli zkoušku.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]