Josef Václav Sládek (narozen 27. 10. 1845, zemřel před 90 lety, 28. 6. 1912)
J. V. Sládkovi, synovi zedníka, se nesplnilo nikdy jeho přání - nestal se knězem, jen za svého pobytu v Americe dělal nějaký čas kostelníka, zato v redakci Lumíra pracoval 22 let. Když vystudoval na univerzitě fyziku, matematiku a zoologii, měl někde doma založeno maturitní vysvědčení z roku 1865 se "skoro dostatečným" prospěchem z českého jazyka.
J. V. Sládku, vaše lékařská diagnóza byla jasně krutá: tabes, nemocné srdce. Proč jste předkládal denně 30 veršů ze Shakespeara? Pracoval jste intenzivně, abyste zapomněl na svá muka. Několik let před svou smrtí jste měl paže hubené jako hůlky, nesnášel jste téměř stravu. Živil jste se silou ducha. Od roku 1894 do roku 1904 jste vydal 19 her Shakespearových, poté od roku 1912, kdy jste zemřel, dalších 13 svazků...
J. V. Sládek zřejmě prchal parníkem Bremen roku 1868 do Ameriky, aby unikl rakouskému žaláři. Antal Stašek vzpomíná na Sládkovo vystoupení roku 1868 při Husových oslavách v Kostnici a ve Švýcarsku, kde pronesl snad urážku císaře, na což byly v Rakousku přísné trestní zákony. Bál se nejpravděpodobněji vrátit do Prahy - a tak jako 23letý opouštěl tuto zemi. "V knize osudu bylo psáno" (jak poznamenal spisovatel Zdeněk Němeček), "že budoucí učitel a profesor anglického jazyka na středních a vysokých pražských školách, budoucí překladatel Longfellowovy Písně o Hiawatě... a budoucí tlumočník Shakespearových tragédií a veseloher, že tento pracovitý člověk a jemný básník se uchýlí na půdu americkou, aby se důkladně obeznámil s živou, mluvenou řečí anglickou." Žil v Americe mezi prostými lidmi celé dva roky jako učitel, redaktor, varhaník i kostelník, ale i náčelník na stavbě železnice. A naučil se tam ještě více nenávidět tyranii a otroctví - zejména když poznal, jak krutě byli potlačováni američtí indiáni. Dojmy z cest po divokých a panenských končinách Nového světa, kde si tak těžce vydělával peníze, vyšly po autorově smrti ve dvou svazcích Amerických obrázků. Psal je spisovatel, jehož mužné srdce bilo daleko za oceánem stále vstříc "staré vlasti a českému domovu." - Hle, jak se Sládek představil sám jako učitel v české krajanské škole: "Boston vyniká svými učenci a ševci, New York má nejbohatší obchodníky a nejrůznější zloděje... a česká osada Kaledonie svého kantora a pastora. Kantorem jsem byl já, jenž to povídám... Ujal jsem se vlády nad pětmecítmem dětí pralesa a prérie, za měsíční poplatek 50 centů od kusu."
Básník J. V. Sládek se za svého pobytu v Americe naučil fotografovat a byl jedním z prvních, kdo u nás fotografování propagovali jako zábavu i umění. Vynalezl dokonce k fotografickému přístroji nějakou záklopku, kterou si dal patentovat a výhodně ji zpeněžil. Rád se toulával po texaské prérii, kde sbíral hmyz. (Nezapomeňme, že se Sládek věnoval původně přírodním vědám).
Dodejme ještě k básníkově diagnóze, že tento člověk-trpitel pracoval uprostřed nemoci celé noci. Byl štván jakýmsi vnitřním neuspokojením, jen málokdy byl klidný, vyrovnaný a jen málo dnů jeho života bylo úsměvných. "V takových okamžicích psávám písničky, přicházívá to obyčejně po té největší duševní bouři, anebo i tehdy, byl-li jsem nemocen o pozdravuji se," píše Jaromíru Čelakovskému v lednu roku 1867. O silné básnické inspiraci Sládka svědčí, že napsal celé Selské písně a České znělky za pouhé tři dny - 5. až 7. října roku 1889. Rozšíření srdeční komory způsobovalo Sládkovi těžkou nespavost. "Usnu jen v sedě s obkladem na srdci," píše Zeyerovi v květnu roku 1888. Z dlouhého tělesného mučednictví vznikla u Sládka těžká duševní trýzeň, bičující jeho nervy až k zešílení. Profesor Josef Thomayer poznamenal, že Sládek byl stižen podobnou nervovou chorobou jako Heinrich Heine. A právě v této době - zejména kolem roku 1911 - vzniká vedle Sládkových básní původních i jeho český Shakespeare. Silná duševní iritace, vyvolaná bolestí nervů, vybíjela se u básníka v horečné práci literární: Sládkově tvorbě vtiskovala znamení vzdoru a bolesti.
Autor: Karel Aksamit
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |