Obsáhlý soubor příspěvků pod názvem BEZ DÉMONŮ MINULOSTI nese podtitul Česko-německé vztahy v osudových okamžicích společné minulosti a vydalo ho nakladatelství Rodiče (Praha 2003, 344 s.), jež se rozběhlo k široké ediční produkci. Autorský kolektiv sborníku vzpomínek a historických statí s výmluvným doplňkem »bez démonů minulosti« vedl Karel Richter.
   Obsah je sestaven tak, aby byla navozena základna smíření. Všem autorům je dobře známo, co byl nacismus a jaké hrůzy byly vyvolány jeho běsněním. Pokládají však tuto dějinnou zkušenost za ukončenou a považují za možné nově, jinak a lépe utvářet česko-německé, ale i německo-české vztahy. Faktograficky příspěvky sborníku povětšinou neobsahují neznámé údaje, autorům však šlo o to, upozornit i na temné stránky společné minulosti se snahou, aby se zlé věci snad již neopakovaly. Této tendenci plně odpovídají i závěrečné stati, zejména Otevřený dopis sudetoněmeckým přátelům a rozhovor Františka Cingra O nenávisti a odpuštění. Je jistě zajímavé, že kniha připomíná římsko-katolického preláta A. S. Piccolominiho, který jako diplomat (a jistě ne bez zvědavosti) navštívil Čechy v době už doznívající husitské revoluce a vyjádřil se ve své Kronice, kterou chtěl informovat Evropu a svět o husitství, že Čechy navzdory převaze slovanského obyvatelstva kulturně a politicky patří k Německu, spíše než aby se vzpomínal František Palacký v odmítnutí účasti na frankfurtském sněmu s odchylným názorem, že společné vztahy mezi Čechy a Němci byly spíše záležitostí některých panovníků, nikoli národů. Zásadní navozované otázky plynou právě odtud, například složitost odsunu sudetoněmeckého obyvatelstva z ČSR. Karel Richter spojuje se jménem Palackého, kterému se nemohl zcela vyhnout, jeho koncepci austroslavismu. Jak vidno, otázky vztahů obou národů mají vlastní historii a ta není ve všech případech jen mrtvá. Novější historickými problémy, jako byly otázky jazykové, jsou také dotčeny na začátku sborníku.
   Všechno nakonec vede k Masarykovu úsilí o překonání Palackého koncepce, ale zároveň s jejím respektováním, ke vzniku ČSR v r. 1918 a k meziválečným událostem. Autoři sborníku se nemohli vyhnout ani známým excesům již při vzniku republiky (Kadaň), ale ani se nemohli distancovat od dekretů prezidenta Beneše. Soustřeďují se však hlavně na převzetí moci v Německu Adolfem Hitlerem a na další projevy nacistické nenávisti k slovanskému, židovskému a jinému obyvatelstvu. Nepropadají domněnce, že je všechno i tak ztraceno, snaží se najít východisko pro dobré soužití a pro dobré sousedské vztahy. Jenomže... démoni mohou sice spát, ale mohou být i znovu probuzeni. Neodbytně se vtírá otázka, zda se nevyskytnou nějaké jiné osudové okamžiky česko-německých vztahů, v nichž by si tito démoni mohli znovu zařádit? Do takové polohy ostatně ústí i zmíněný rozhovor s Arnoštem Lustigem: »Stíny Osvětimi prostupují Evropu, je to fantóm, který prochází zemí...«

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]