Až od 1. března 2008 má dojít ve vedení Goethova ústavu ke změně. Novým předsedou Goethova ústavu by se měl stát Klaus Diether Lehmann (67). Doposud byl úspěšný jako vedoucí Nadace pruského kulturního dědictví.
   Jeho budoucí nové pracoviště již po léta trpí tím, že jsou mu kráceny finanční prostředky a občas se také dostává do strukturálních diskusí. Podpora ze strany Zahraničního ústavu klesla ze 125,6 milionů euro v roce 2001 na 109,1 milionů euro v roce 2006. V mnichovském ústředí Goethova ústavu by mělo být zrušeno 50 míst z celkového počtu 270 pracovníků. V posledních pěti letech nebyla zrušena ani jedna pobočka Goethova ústavu v zahraničí, naopak v Novosibirsku byla jedna nová otevřena.
   Goethův ústav již pronikl do četných slovanských států. Jak tam má působit, je dobré znát: zda do náplně činnosti Goethova ústavu patří jen reprezentace německé kultury v zahraničí.
   Svou kulturu mají v Německu též četné menšiny. Z nich by českou kulturní veřejnost určitě zajímal kulturní život Lužických Srbů. Avšak v čítárně Goethova ústavu v Praze kdysi převládaly listy ze západní části SNR, a i když se mnohé změnilo, dosud chybí tisk z Lipska či Drážďan, Výmaru, ale nenajdeme tam ani jedno periodikum Lužických Srbů, ačkoli hodně našich občanů z návštěvy Horní Lužice tuší, že tam vycházejí »Srbské noviny«. Uvidí návštěvníci pražské pobočky Goethova ústavu i tyto listy, nebo se toho nikdy nedočkají, jako např. toho, aby na budově (bývalé velvyslanectví NDR) bylo označení i v češtině, tedy nejen Goethe Institut, ale též Goethův ústav. Dvojjazyčná označení bývala přece běžná i za okupace, proč tedy nyní jen v jednom jazyce?
   Je známo, že Němci nemají rádi česká označení ani na německých dálnicích, kde bývají jen názvy Prag, Pilsen, ačkoli mezinárodní předpisy předepisují označení v jazyce dotyčné země, a přestože automobilisté ze západnějších států EU mívají ve svých automapách správně uvedeno Praha, Plzeň apod.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]