Bohatl od chvíle, kde začal vybírat popelnice. Byl to zazobaný bezdomovec.

   Ten ukrad to, a ten zas ono, a dohromady toho rozkradli moc a moc.

   Když se politici věnčí vavříny, není daleko doba, kdy blbost na nich začne kvést.

   Mýlil se. Pokud mu to něco přineslo, tak se mýlil docela rád.

   Rozhazoval státní peníze, ale opatrně. Vždy dbal na to, aby se mu to s úroky vrátilo.

   Základní otázka loajálnosti zní: Kdo zvítězil?

   Nejrychleji se z dřívějších ideálů svlékají ti, kteří mají strach o svoji kůži.

   Příroda není dokonalá. Například není kyselinovzdorná.

   I cesta, která nikam nevede, může být pro mnohé úspěšnou. Stačí, když se po ní dá dojít až do důchodu.

   »Rychle kupředu!« se dá volat i ze zadních řad.

   Na otázku, co si o věci myslí, pohotově prohlásil, že si to nejdřív musí rozmyslet.

   Za všechno může totalitní režim, pravil pan Kotalík. Nebýt jeho, nevzal bych si za ženu Růženu.

   Léčba šokem může být velmi úspěšná. Jen nám při tom nesmí skonat pacient.

   Nedobytnost mnohého postavení spočívá v tom, že kolem dokola je jen močál.

   Paragraf to byl krátký. Ale co znalců se jeho výkladem uživilo!

   Nedá se tvrdit, že kdo nejí sladké koláče, nepracoval. Třeba má jen cukrovku.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]