Každému, kdo se pustí do četby NABARVENÉHO PTÁČETE (Argo 2011, str. 215), musí na mysli vytanout výrok Marka Twaina o člověku, jemuž je vlastní zášť a který ze záliby působí bolest, věda, že to je bolest.
   Selektivně autobiografický příběh počíná vyprávěním šestiletého chlapce poslaného na venkov, aby se zachránil před válkou. Vlivem nepředvídaných okolností a náhod se kontakt na rodiče přeruší a pro chlapce začíná boj o život. Primitivní polský venkov je plný předsudků a obav z odlišného. Chlapec má černou kštici a černé oči, smavou pleť. Pro někoho malé „žídě“, pro jiného cikán. Přitahuje démony a přivolává neštěstí. Navíc - jakákoli pomoc příslušníkovi jiné rasy se na území okupovaném Němci rovná rozsudku smrti. Pak jsou zde ještě partyzáni, kteří bojují mezi sebou a od venkovanů požadují zásoby. Je předán Němcům, odsouzen k smrti, ale jeho strážce ho pustí na svobodu. Americký spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (1933-1991) buduje svůj příběh na podobenství: Když ptáčníka Lecha přepadla trudnomyslnost z lásky k Blbé Ludmile, začal z klecí vypouštět ptáky. A ze všeho nejdřív každého pěkně pomaloval; křídla a bříško... Pak už se jenom díval, jak se ptačí chameleón snaží přesvědčit hejno, že k němu patří. Nedůvěra se mění v nevraživost, posléze v nenávist a zakrátko uklovaný drobeček padá mrtev k zemi.
   Také chlapec má být zprovozen ze světa; podle jedněch přináší smůlu, podle druhých vystavuje obyvatele vesnic nebezpečí. Ale zabít ho naráz, když existuje bití, mučení, hlad... Obludné zlo nesčetných podob a možností.
   A tak je chlapec stále na útěku, přespává v lese a snaží se uvěřit, že se nad ním někdo smiluje. Jeho největšími nepřáteli jsou děti... Neexistuje dobro, neexistuje Bůh! Tlak vyvolává protiklad, a tak se chlapec naučí využívat důvtip a osvojí si lest. Sedláka, který se netají svými úmysly a na vůz přibalí sekeru, nechá zaživa sežrat krysami, v houfu kluků jednoho zmrzačí, a když se ho vesničané chystají lynčovat, vyhodí několik domů do povětří. Z posledních sil se zachrání před utonutím; jeho vrstevníci ho potopí pod ledovou krustu.
   Řádění Kalmyků má podobu středověkých zvěrstev, lidskou důstojnost si zachovávají rudoarmějci, kteří chlapce vezmou mezi sebe. Chlapec přebírá vizi o spravedlivějším světě pod vedením J. V. Stalina. Setkání s rodiči nemá podobu happy-endu a zůstává otevřenou záležitostí.
   Jerzy Kosinski dalšími knihami úspěch prvotiny nepřekonal. Za všechny jmenujme aspoň Kroky, roli odlišnosti zopakoval v románě Byl jsem při tom. Příběh retardovaného zahradníka autor konfrontuje se zhovadilostí kapitalistického systému. Kniha byla umocněna filmovým zpracováním s Petrem Sellersem v hlavní roli.
   Minulost pronásledovala autora celý život; v posledku trpěl stihomamem pronásledování a skončil sebevraždou.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]