Osmačtyřicetiletý šperkař a sochař Pavel Opočenský, autor kvádru bratří Čapků na náměstí Míru v Praze, který byl obviněn z řady sexuálních deliktů a před soudem se zodpovídá z dalšího pohlavního zneužívání několika nezletilých dívek, má smůlu - své trestné činy nebude moci svést na komunisty.
   Shodou okolností právě ve dnech, kdy si v poutech došel pro rozsudek, Česká televize reprizovala tři roky starý publicistický film Věry Chytilové Vzlety a pády. A v něm poněkud starší český fotograf stejný zločin, jaký spáchal Opočenský, na bolševiky bez skrupulí svedl.
   Zajímavý film nám přiblížil vzlety a pády některých českých fotografů. Pokud vzlétali, pak díky svému géniu, pokud padali, pak kvůli závislosti na alkoholu a ... špinavým pařátům diktatury. Ta byla tak zlá, že jednoho zaměstnala jako profesionálního fotografa Československého souboru písní a tanců. Kdo by to dnes nebral?
   Komuna jim však ubližovala ještě surověji. Jeden umělec se věnoval fotografování aktů. Nic proti tomu a dokonce nic proti tomu, že na fotografickou seanci v jeho ateliéru nakonec téměř vždy - jak se sám pochlubil - navazovala seance sexuální, někdy prý i se dvěma modelkami najednou. Jeho "grupensex" - tak to doslova nazval - neunikl Státní bezpečnosti, agenti špehovali přes klíčovou dírku ateliéru až jim oči lezli z důlků a nekonečně záviděli...
   A co se nestalo? - Jednoho dne zaklepala mladá modelka. Mistr ji v rouše Evině fotografoval a podle svého zvyku také sexuálně obšťastňoval. Za čas ho přišli zatknout. Dívenka totiž nebyla plnoletá.
   Měli jsme se otřást. Nikoli nad trestným činem pohlavního zneužívání nezletilé, ale nad trestem tvůrce, jehož soud podle platných zákonů zbavil na sedm let svobody. Hrůza kriminálu nám byla demonstrována záběry na bránu káznice, oko kamery s odporem klouzalo po nášlapné latríně v cele, holé pryčně a - jak by řekl Ivan Olbracht - světlo na obzoru hledělo přes "zamřížované zrcadlo".
   Z úst fotografa jsme se dozvěděli, že seděl a trpěl nevinně. Nezletilá dívenka, kterou ve svém ateliéru připravil o panenství a s níž nějaký čas souložil (Maestro nám ukázal i onu matraci), totiž byla "estébáckou" volavkou. Soudruzi čtrnáctiletou přemluvili, aby se nechala umělcem fotografovat nahá a současně se postarala o jeho erekci, odporní bolševici chtěli tvůrce dostat za mříže a na jiný způsob, jak to udělat, nepřišli...
   Sochař Opočenský má smůlu. Žije v jiných časech, svůj pád, pohlavní zneužívání nezletilých, na účet závisti soudruhů ze "zločinné" Státní bezpečnosti nepřipíše.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]